Časopis Naše řeč

Bratranec, sestřenice

[Hovorna]

(L. Č.) Těmito slovy se jmenují navzájem děti bratrů nebo sester (i bratranců nebo sestřenic) bez rozdílu, a bylo by zbytečné i marné hledati a zaváděti slova určitějšího významu. Původně byli, jak se zdá, synové bratrů zváni bratrany, bratranci, bratránky, dcery sester sestřenami, sestřenicemi, sestřenkami, ale již v staré době se tohoto rozdílu nedbávalo. Také se nedbávalo vždy rozdílu, který my činíme mezi slovy synovec, neteř (t. děti mého bratra, mé sestry) a bratranec, sestřenice (t. dětí mého strýce), jako my nedbáme starého rozdílu mezi slovy strýc, strýna (t. bratr, sestra mého otce), ujec, teta (bratr, sestra mé matky); takové stírám přesných rozdílů příbuzenských v jich označování je velmi časté i v jiných jazycích. Slova bratrovec, bratrovna (bratrův syn, bratrova dcera) jsou umělé novotvary. Starší doba i některé kraje mají i slova jiná, na př. bratráně, sestříně, jejíchž význam bývá stejně málo určitý.

Naše řeč 2, ročník 8/1924

Předchozí Z našich časopisů

Následující Co nejvíce