Konfekce

[Drobnosti]

(NŘ. XXI, 1937, 80) Před nějakým časem nás vyzvalo tiskové oddělení „Oděvní služby Nehera“ z Prostějova, abychom jim navrhli vhodný český překlad za slovo konfekce, neboť toto slovo se prý z důležitých příčin věcných nehodí za označení výroby a prodeje hotových oděvů. Požádali jsme své čtenáře, aby nám pomohli nějakou takovou náhradu najít, a na naši výzvu došlo několik odpovědí, zajímavých hlavně proto, že všechny svorně vycházejí od slova oděv a v rozličných obměnách navrhují užíti náhradou za slovo konfekce některé jeho odvozeniny. Pan ředitel Jos. J. David z Plzně píše: Mám za to, že by bylo možné nahraditi slovo konfekce výrazem oděvnictví (pánské, dámské, dětské), který je stejně výstižný jako na př. výrazy zámečnictví, kožišnictví, kloboučnictví a pod. Podobně píše i pan Richard Weiss z Vídně: K vaší anketě pro firmu Nehera navrhuji výraz oděvnictví. Z tohoto slova vysvítají všechny složky pojmu, o který jde, totiž že oděvník vyrábí a prodává oděvy, a to oděvy hotové, nikoli podle míry jako krejčí. Jiná možnost by byla, užíti výrazu oděvářství, ale myslím, že první návrh je lepší. — Pan František Rašovský z Píšťan navrhuje výraz průmyslové oděvnictví; myslí při tom zajisté na rozsáhlou výrobu tovární. — Jiný návrh podává pan Josef Pelikán, ředitel chlapecké výchovny v Hradci Králové: K anketě o náhradě slova konfekce navrhuji nahraditi je slovem oděvna. Má sice pro soukromý podnik ráz trochu oficielní, ale pochybuji, že by se našlo slovo vhodnější. Je to slovo dobré, utvořené nenásilně, a je již staršího data. Za války se tak říkalo válečné instituci, oděvnímu ústavu, který rekviroval látky a sám je rozděloval. Ke jménu podstatnému oděvna by bylo přídavné jméno oděvenský, na př. oděvenský výrobek, na rozdíl od slov oděvnický, oděvní, která mají význam jiný (na př. oděvní průmysl, oděvnický závod). Slova utvořená podobně jako přídavné jméno oděvenský jsou na př. kavárenský, plynárenský, mlékárenský a pod. — Pan Josef Vitásek z Kladna navrhuje, aby se zůstalo při opisu výroba a prodej oděvů. Týž návrh předkládá paní Anna Sehnoutková z Jihlavy a připojuje k němu druhou variantu, oděvní výrobu a prodej. — Pan Václav Marek z Pardubic píše: Firmě Neherově jde asi o výraz, který by zřejmě vyjádřil, že se týká jen výroby oděvů, a to výroby ve velkém, nikoli na míru. Domnívám se, že by k tomu postačil zcela dobře výraz oděvní průmysl, kterého se dnes ostatně v podobném smyslu již užívá. Nápis obchodu, který výrobky tohoto průmyslu podává, mohl by zníti „Prodej hotových oděvů“. Je sice poněkud delší, ale jsou obchodní nápisy ještě delší, a nevadí to nikomu.

Ze všech těchto návrhů se nám — ovšem laikům ve věci samé — nejlépe zamlouvá výraz oděvnictví, oděvnický. V něm lze dobře zahrnovati i výrobu i prodej hotových oděvů,[1] dobře by se hodil i za označení obchodu (t. j. za firmu) a nadto se snadno skládá s jinými slovy, na př. pánské (dámské) oděvnictví, oděvnický průmysl, oděvnický podnik a pod. Proti jiným návrhům má ještě i tu přednost, že je stručný. Slovo oděvna by se podle našeho mínění hodilo už méně, neboť s tímto slovem spojujeme spíše význam „šatna“; příd. jméno oděvenský pak není tvořeno způsobem právě obvyklým, neboť od slov takto utvořených nebývá zpravidla v češtině jmen přídavných, srov. na př. myslivna, poustevna, rasovna, hajnovna, sokolovna, sborovna, ředitelna, cihelna, pazderna a pod. (není k nim příd. jmen myslivenský, poustevenský atd.). Tvoření příd. jmen typu kavárenský je poněkud jiné (je tu už hotová přípona -árna, -írna, vzatá z odvozenin jmen na -ář, -íř, na př. pekárna, barvírna) a z jiných jmen s příponou -na se příd. jména tvoří jen zřídka, na př. dílna — dílenský.

Očekáváme, že nám nyní také tiskové oddělení „Oděvní služby Nehera“ poví, co o těchto návrzích soudí.

Naše řeč 7, ročník 21/1937

Předchozí Z našich časopisů

Následující Novinářská čeština