Kbel

[Hovorna]

(F. S.) se zdrobnělinami kbelec, kbelík (v ob. výsl. belík) = nádoba (nyní obyčejně dřevěná), je slovo původu německého, chubil, nyní Kübel. Přenesením z významu základního se pak vyvíjejí významy další; značí pak kbel také sloup, v němž je stavidlo, dutina, v níž je zasazen čep, dutý pařez (odtud belivý = trouchnivý) atd.

Naše řeč 10, ročník 7/1923

Předchozí Kapitolní, kapitulní

Následující Květináč