KONFERENČNÍ CENTRUM VYSOČINY
Původně středověká tvrz v Třešti z počátku šestnáctého století, do současné podoby přestavěná ve století sedmnáctém, patří již přes dvě desítky let Akademii věd. Zámek zvolila tehdejší ČSAV pro setkávání českých a slovenských partnerů na \"půlce cesty\". Dnes by jej mělo stále více využívat také město Třešť i celý kraj Vysočina. Už v roce 1985 se podílel na zahájení rekonstrukce zámku současný ředitel Střediska společných činností AV ČR Jan Škoda, se kterým si o vlastnických peripetiích, úspěších i \"zádrhelech\" povídáme.
Československá akademie věd získala zchátralý zámek v roce 1984 a hned následujícího roku začala s rozsáhlou rekonstrukcí. Od počátku měl sloužit jako konferenční centrum a ve volné kapacitě k rekreaci zaměstnanců Akademie. Vedle zámku vyrostly garáže, upravil se dvůr a příjezdová část a na začátku 90. let přibyl objekt bývalého domu mládeže, jehož postupnou rekonstrukci původní dohoda zahrnovala. Zámek se poprvé otevřel pro vědeckou akci v roce 1994. Město Třešť získalo v Akademii dobrého partnera, s nímž vždy udržovalo velmi korektní, seriozní a přátelské vzájemné vztahy.To bylo jedním ze základů úspěšného jednání o znovunabytí zámku poté, kdy se v letech 2000–2001 zjistilo, že je pravděpodobně historickým majetkem obce.
Jak je možné, že se taková důležitá skutečnost nevěděla dříve? Jak se na ni přišlo?
Výpisy katastrálního úřadu historický majetek neevidují, musí se hledat v pozemkových knihách, v zemských deskách, ve starých dokumentech z doby předválečné nebo těsně poválečné, a ty nejsou běžně k dispozici. Je nutno je hledat v archivech. Akademie se tomu věnovala více než rok a domněnku, která vyplývala z poměrně nedávné historie zámku, nakonec archivy potvrdily. Všeobecně se vědělo, že bývalý majitel zámku baron Sternbach zde pobýval až do konce války a těsně před příchodem sovětských vojsk za dramatických okolností utíkal. Byla to jasná indicie, že vlastnil zámek před i po válce a po roce 1945 mu byl zřejmě zkonfiskován. Bylo velmi pravděpodobné, že mohl být přidělen obci přidělovací listinou a zámecké zemědělské části mohly být přiděleny státnímu statku.
Novela zákona o obcích umožnila zjednodušení zejména dokladové části, jež byla v původním znění zákona náročná a těžko splnitelná. Podle této novely se při prověrce majetku Akademie potvrdilo, že zámek je s největší pravděpodobností ve smyslu zákona historickým majetkem obce (k 31. 12. 1949). A tak přistoupili představitelé Akademie a města k vyjednávání, aby bylo možno i nadále zámek užívat a pokračovat v některých připravovaných rozvojových programech.
Město Třešť přenechalo zámek Akademii s tím, že i ono jej bude využívat a z jeho aktivit profitovat?
Samozřejmě, vždyť nepřímo profituje už dnes. Vrátím se k okamžiku, kdy jsme poskytli vedení radnice informaci o historickém majetku a navrhli, aby nám zámek město převedlo, darovalo. Po počáteční euforii, kdy na jednání zastupitelstva zaznělo mnoho názorů, myšlenek a nereálných představ, po "zaskřípání" mezi Akademií a městem Třešť, pochopila převážná část zastupitelů, že Akademie byla a je pro město dobrým partnerem.
Zámek se rozrostl o novou depandanci, protože kapacita lůžek a kvalita ubytování již nestačila. Kapacita konferenčních sálů je veliká, v provozu je restaurace a bar. Plánuje se i možnost sportovního vyžití, jak vyžaduje moderní doba. K tomu může posloužit i bývalý Dům mládeže...
Dům mládeže je zajímavý objekt v těsné blízkosti zámku. Původně se měl využít pro starší akademiky, pak jako rozšíření ubytovací kapacity, ale potřebuje velkou rekonstrukci. Navíc jsme využili příležitosti koupit bývalý hospodářský dvůr, jehož rekonstrukce se ukázala mnohem méně nákladná. Na Dům mládeže máme mnoho různých variant plánů. Máme sice vylepšenou ubytovací kapacitu, ale nedostatek kulturního vyžití pro hosty – služby mimo čas strávený v konferenčních místnostech. Večer si lidé potřebují odpočinout, odreagovat se, a to zámku chybí. Dům mládeže a další objekty hospodářského dvora a hangáry by šlo využít pro sportovní účely – bowling, squash, bazén apod. Konzultovali jsme se starostou Vladislavem Nechvátalem, že by město přivítalo, kdybychom v Domě mládeže vybudovali bazén. Bazény jsou sice vždy ztrátová záležitost, ale jako podzámčí, služba např. pro školní děti, by byl potřebný a vítaný. Výdaje na takovou rekonstrukci ovšem nemůže hradit ze svého rozpočtu Akademie. Společně s obcí hledáme projekty financované z ministerstev nebo přímo z EU na rozvoj regionu, které umožní rekonstruovat objekt nejen pro potřeby zámku, Akademie věd, ale také obce.
Pokud vím, chystá se i změna managementu zámku Třešť...
Otázka managementu je na místě. Nedávný audit na provoz a management zámku ukázal, že je potřeba se zaměstnanci pracovat, vyškolit, zprofesionalizovat je. Připravujeme výběrové řízení na nového vedoucího zámku. Byli bychom rádi, kdyby do zámku chodili i třeští obyvatelé. Je zajímavé, jak velmi intenzivně vnímají občané Třeště zámecký park. Od války byl vždy přístupný veřejnosti a lidé tam chodili na procházky, v zimě bruslit na rybník, hrát si, randit. K zámku takový vztah nemají, protože v něm bylo nejprve muzeum, posléze učiliště, pak byl dlouho zavřený, poté se dlouhá léta rekonstruoval, aby sloužil jako uzavřený objekt Akademie. Občané Třešti tam nebyli zvyklí chodit a dodneška si bohužel nezvykli, ale věřím, že se to změní.
Rozsáhlý zámecký park dnes připomíná spíše džungli, zejména ve vzdálenější části na kopci. Již delší dobu je ale připraven projekt na jeho regeneraci. Smlouva také Akademii zavazuje, že park zůstane přístupný veřejnosti. Co všechno tento zdivočelý kus přírody čeká, aby z něj byl zase zámecký park?
Platí dohoda s radnicí, že park zůstane otevřený pro veřejnost a že jej budeme postupně regenerovat. Rozsáhlý areál sestává z reprezentativní části před zámkem, která postupně přechází do lesoparku a lesní části. Na bývalé zemědělské půdě byl vysázen tzv. prvoles. Má to ovšem háček, protože kvůli zbytkům hnojiv v půdě jsou stromy napadeny červenou hnilobou, která postupně napadá kořenový a dřevní systém. Kromě napadených, přestárlých a poškozených stromů se musí udělat i probírka náletových dřevin. Namísto nich se dosázejí původní dřeviny z místních zdrojů, obnoví se cestičky i zahradní architektura. Pamětníci vzpomínají např. na zahradní altánek. Park by měl být opět parkem a ne "polodžunglí".
Do jaké míry bude součástí života zámku kraj Vysočina?
Letos v březnu jednalo na zámku vedení Akademie, předseda Václav Pačes, ředitel ÚTAM Miloš Drdácký s vedením kraje, s hejtmanem Milošem Vystrčilem, jeho zástupkyní a dalšími pracovníky kraje Vysočina. Jednání o vzájemné spolupráci a pomoci proběhlo velmi přátelsky a s velkým pochopením. Kraj velmi dobře o zámku ví, využívá ho a společně zkoumáme, jak by Akademie mohla kraji pomoci a jak by kraj pomohl při provozování a využití zámku. Doufejme, že spolupráce bude všem zúčastněným stranám ku prospěchu.
MARINA HUŽVÁROVÁ
25.6.2008
