PRAŽSKÉ ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY PRO PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
V téměř symbolickém čase, v období mezi dvouletým výročím vstupu naší republiky do EU a Dnem Evropy, se ve dnech 5.–6. května 2006 v Ústavu státu a práva AV ČR, ve spolupráci s Českou společností pro právo životního prostředí, konalo zasedání Evropské rady pro právo životního prostředí (Conseil Européen du Droit de l\
C.E.D.E. je mezinárodní nevládní nezisková organizace vědeckého charakteru, která sdružuje nezávislé odborníky, zpravidla univerzitní profesory práva životního prostředí ze zemí dnešní EU (dříve ES). Brzy po svém vzniku (r. 1974 ve Štrasburku) získala kredit významné odborné a společensky prestižní instituce a stala se jakýmsi "vědeckým pracovištěm" příslušných organizačních složek ES, později EU i Rady Evropy. Jejím základním posláním vždy bylo a je studium a rozvoj evropského, resp. komunitárního práva životního prostředí. Od začátku však sehrávala doslova pionýrskou roli v rozvoji tohoto právního odvětví, a to systematickým zájmem o zcela nové a mimořádně progresivní myšlenky, principy, instituty a pravidla. Výsledky vědeckého bádání předávala tvůrcům evropského práva životního prostředí. Postupně se tak stala významným společenským faktorem při přijímání a následném prosazování velmi pokrokových právních norem. Ty jsou dnes respektovanou integrální součástí evropského a zvláště pak komunitárního práva životního prostředí. Jde např. o pravidla (udělování) ekologického labelingu, ekologického auditu, fungování a činnosti společenských organizací na ochranu životního prostředí a jejich přístupu k justici, posuzování důsledků staveb na životní prostředí (E.I.A.) aj. Základní metodou práce je studium konkrétního problému práva životního prostředí, vypracování příslušné zprávy jedním či více zpravodaji a široká diskuse o jednotlivých aspektech zkoumaného problému na plenárním zasedání Rady. Ke složitějším, zejména interdisciplinárním problémům jsou přizýváni specialisté – nečlenové. Členové jsou státními příslušníky zemí EU; statut Rady předvídá účast jednoho řádného člena a jednoho náhradníka z každého členského státu Unie. Pražské zasedání Rady zahájili dr. Jana Zástěrová, vědecká pracovnice ÚSP AV ČR, která zasedání organizačně zajišťovala, dr. Jaroslav Zachariáš, ředitel ÚSP AV ČR, prof. Milan Damohorský, vedoucí katedry PŽP na PF UK ve své funkci předsedy České společnosti pro právo životního prostředí, prof. Alexandre Ch. Kiss, emeritní profesor práva životního prostředí na Univerzitě R. Schumana ve Štrasburku a prezident, jenž celou dvoudenní akci řídil.První bod programu zasedání, který měl na starosti expert O.E.C.D. prof. Henri Smets a jenž se týkal problematiky ochrany vodních zdrojů a především práva na (pitnou) vodu, ukázal tradiční metody práce v praxi. Vědecky fundované a kvalitně připravené zprávy zcela odlišného obsahu, plédující pro a proti oficiálnímu uznání práva na vodu za jedno ze základních lidských práv, vzbudily největší ohlas a rozpoutaly živou diskusi.
O základních otázkách českého práva životního prostředí v evropském i širším mezinárodním kontextu referoval prof. Milan Damohorský z PF UK.
První den zasedání uzavřela expertka Rady Evropy Maguelonne Dejeant-Pons přednáškou o hlavních problémech realizace Evropské úmluvy o ochraně krajiny. Do Prahy přivezla zvláštní číslo časopisu Naturopa (časopis RE o přírodě, kultuře, krajině a trvale udržitelném rozvoji území) věnované obrazu krajiny v literatuře členských zemí Rady Evropy (Česká republika je reprezentována dílem Karla Čapka), jež zůstalo pro případné další zájemce k dispozici v knihovně ÚSP AV ČR.
Sobotní ráno bylo věnováno problematice mezinárodněprávního rámce vnitrostátní právní úpravy vzájemného vztahu péče o zdraví a životní prostředí, který naznačila a dále rozvedla americká profesorka práva životního prostředí na Univerzitě George Washingtona Dinah Shelton. Vědeckou část pražského zasedání C.E.D.E. ukončilo vystoupení irské profesorky Yvonne Scannell z Dublinu na téma Právo jednotlivce na rekreační vstup do přírody.
Důkazem mimořádné úspěšnosti pražské akce je nejen zařazení ČR do kalendáře pravidelných výročních zasedání Rady, ale především reálné úvahy C.E.D.E. (www.aream.pt/cede-fr.html) o budoucí, mnohem významnější roli Ústavu státu a práva AV ČR v jejím dalším rozvoji.
Jana Zástěrová,
Ústav státu a práva AV ČR
25.6.2008
