Česká a slovenská věda a kultura v mezinárodních souvislostech
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích pořádala spolu s Czechoslovak Society of Arts and Sciences (Společnost pro vědy a umění) a ve spolupráci s Jihočeským krajem a statutárním městem České Budějovice v pořadí již 23. mezinárodní kongres Společnosti pro vědy a umění (SVU). Nad prestižním mezinárodním kongresem přijal záštitu prezident České republiky Václav Klaus a prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič. Prezident Václav Klaus spolu s předsedou SVU Dr. Miloslavem Rechcíglem jr. slavnostně zahájili kongres za účasti několika velvyslanců a řady významných akademických hostů ze zahraničí včetně vrcholných představitelů z několika amerických univerzit.
Společnost pro vědy a umění vznikla v roce 1958 v USA jako nezisková organizace sdružující české a slovenské umělce a vědce v exilu. V minulosti stáli v čele SVU například významný matematik V. Hlavatý, uznávaný literární historik R. Wellek či široce obdivovaný dirigent R. Kubelík. Tato vlastenecká organizace byla již od založení ve svém konání mimořádně úspěšná, a proto si rychle vybudovala mezinárodní kredit. Bezprostředně po pádu železné opony už nic nebránilo tomu, aby SVU konečně mohla rozšířit svoji činnost také na svobodném území bývalého Československa. V českých zemích díky tomu vznikly v uplynulých letech nové pobočky a rovněž mohly být v Praze, Brně, Plzni a Olomouci uspořádány kongresy SVU. Toho letošního v Českých Budějovicích se zúčastnilo na čtyři stovky lidí, většinou z USA a Kanady, početně byla zastoupena také domácí komunita badatelů v přírodních a společenských vědách. Kongres SVU se konal za předsednictví dr. Miloslava Rechcígla jr. (Washington, DC), dlouholetého předsedy Společnosti. Největší díl zodpovědnosti za průběh budějovického kongresu spočíval na realizačním řediteli prof. Vladimíru Papouškovi, prorektorovi JU, a programovém řediteli doc. Michalu Bauerovi z Filozofické fakulty JU.Přednášky a diskusní příspěvky byly zařazeny do 65 sekcí/diskusních panelů, z nichž 48 sekcí připravili američtí kolegové a 17 sekcí sestavili čeští a slovenští kolegové. Tematický záběr byl obrovský, jen namátkou uvádím: partnerství univerzit, moderní historie, mezinárodní obchod a diplomacie, šlechta na prahu novověku, kytarou proti totalitě, dějiny zahraničních Čechů, hudba a muzikologie, vojenská historie, mezinárodní finance, nadnárodní charakter českého baroka, slovenská historie, literatura a literární kritika, právo a spravedlnost; česká literatura, sokolské hnutí, současná teologie, jazyky a lingvistika, knihovnictví, ochrana národního dědictví v zahraničí, vliv západní populární hudby na českou společnost v období komunismu, české a slovenské politické myšlení v době evropské integrace, biologie, infekční biologie, geneticky modifikované organismy; akvakultury a vodní organismy; lékařství, zdravotnické vzdělávání, fyzika a fyzikální chemie, badatelé z českých zemí, kteří přinesli změnu a řada dalších. K tomu se konala celá řada doprovodných programů, koncerty, divadelní představení a poznávací výlety.
V následující části se chci podělit o zážitky z jednání přírodovědných a medicínských sekcí. Ty vyvolaly velký zájem účastníků kongresu i hostů z řad studentů a pracovníků Jihočeské univerzity a Akademie věd ČR. Pozvání k diskusím o infekčních onemocněních a metodách jejich studia přijaly legendy československé vědy, které se právem těší velkému mezinárodnímu uznání. Jmenovat mohu pány profesory J. Svobodu, A. Holého, F. Ciampora, E. Palečka, A. Delonga, I. Rašku, a za klinické obory potom M. Bojara. Diskutovalo se o nových přístupech ke studiu retrovirů i chřipkových virů, možnostech moderní terapie virových i boreliových nákaz, o posledních novinkách v elektronové mikroskopii a elektrochemii otevírajících okna nového poznání na úrovni biomakromolekul a subcelulárních struktur. V sekcích na rozhraní medicíny a biologie seznámili s výsledky své práce manželé Jana a Karel Raškovi, lékaři a univerzitní profesoři z New Jersey. Ve strhující přednášce představil profesor J. Mestecký, legenda československé imunologie a virologie, novinky z oblasti imunity proti HIV, mechanismu patogeneze AIDS a vývoje vakcíny proti HIV. Tak se posluchači mohli dozvědět z úst nejpovolanějších, že virus HIV je nesouměřitelně proměnlivější než virus chřipky.
Nerad bych však ošidil další disciplíny přírodních věd na programu českobudějovického kongresu SVU. Zejména bych se chtěl podělit o zážitek z přednášky prof. Josefa Palduse z Kanady, předního světového odborníka v oblasti kvantové mechaniky aplikované do teorie chemické vazby, složitých mnohaektornových systémů a jejich matematického popisu (počítačová chemie). Prof. Jiří Janata z Georgia Tech v Atlantě představil v neobvykle aktuálním světle analytickou chemii ve službách boje s biologickým a chemickým terorismem. Ačkoli se několik významných představitelů československé přírodovědy působících dlouhá léta v exilu nemohlo na poslední chvíli kongresu zúčastnit, program byl tak nabitý, že člověk prakticky neměl možnost stihnout všechna zajímavá sdělení. To částečně vynahradily bezprostřední diskuse o přestávkách, v poledním čase či při dobrém pivu večer v některé ze zahrádek budějovických restaurantů. Zkrátka atmosféra, jakou je třeba zažít na vlastní kůži a která je jen obtížně sdělitelná. Kongres SVU, jakož i SVU sama, vytváří to nejdůležitější, totiž mezigenerační mosty.
Na závěrečném slavnostním shromáždění Společnosti pro vědy a umění předal její odstupující předseda dr. M. Rechcígl jr. řadu ocenění a udělil i několik nových členství. Hosty závěrečného jednání byli předseda AV ČR prof. Václav Pačes (hovořil o vývoji a perspektivách vědy v AV ČR) a reportérka LN a válečná zpravodajka Petra Procházková (zabývala se odlišnostmi v pojetí humanitární činnosti). Na úplný závěr byly vyhlášeny výsledky tajné volby nového předsedy/prezidenta SVU. V příštím funkčním období povede Společnost pro vědy a umění prof. Karel Raška jr. z Morristown v New Jersey. Srdečně blahopřeji novému předsedovi Společnosti pro vědu a umění a přeji šťastnou budoucnost. O tu se snad nemusíme obávat. Zasluhuje si ji převelice, neboť pomohla udržet nesmírně významný díl mezigenerační paměti přes dlouhé období komunistické totality. A tak i její zásluhou je nelehké budování moderní demokratické společnosti Čechů a Slováků přece jen o něco snazší.
Libor Grubhoffer,
Biologická fakulta JU
USNESENÍ
- Vliv geneticky modifikovaných (GM) plodin na životní prostředí byl zkoumán podrobněji než u kterékoliv jiné nové zemědělské technologie. Nebyly zjištěny žádné škodlivé účinky a rychlé celosvětové šíření GM plodin (ročně o 15–20 %) svědčí o jejich přednostech. Správné použití GM plodiny nezamořuje prostředí a je slučitelné s využitím krajiny, která zahrnuje běžné i ekologické zemědělství v sousedství chráněných oblastí. Odmítání GM plodin částí evropské veřejnosti nemá vědecké opodstatnění a je kupodivu často spojeno s nedostatkem pochopení pro přísnou ochranu přírody.
- Růst světové populace a zvyšující se životní úroveň jsou spojeny s nadměrným využíváním přírodních zdrojů. Následky zmírňují opatření na ochranu životního prostředí. V ochraně přírody mají zvláštní postavení Národní parky, ve kterých se mají ekosystémy ponechat přirozenému vývoji bez přímých zásahů člověka. Toho lze dosáhnout jen při zabezpečení bezzásahovosti do přírodních procesů, i když mohou narušit stávající ekosystémy. Nedostatečné povědomí o hloubce současných ekologických problémů a zejména krátkodobé ekonomické zájmy jsou však u části populace důvodem pro odmítání základní koncepce Národních parků.
- Snahy o průběžnou informovanost široké veřejnosti nedrží krok s rychlým nárůstem vědeckých poznatků. Vysvětlení výhod a možných rizik GM plodin stejně jako objasnění potřebnosti bezzásahových chráněných území je naléhavým úkolem naší doby.
25.6.2008
