Věda v pražských ulicích
Podobně jako v loňském roce i letos ovládla na konci června centrum Prahy věda. Akce Věda v ulicích se uskutečnila v rámci projektu Česká hlava a kromě vysokých škol a dalších organizací se jí zúčastnila i Akademie věd ČR.
Stovky lidí zamířily ve dnech 23.–24. června 2006 do stanu umístěného v proluce mezi ulicemi V Celnici a Hybernská, aby si prohlédly zajímavé expozice prezentující činnost 11 akademických ústavů.A co se vlastně pod jeho střechou ukrývalo? Lidé měli v prvé řadě jedinečnou možnost vyzkoušet si různé přístroje a pomůcky našich badatelů a diskutovat s odborníky tváří v tvář.
Ve stánku Geofyzikálního ústavu AV ČR skupinky návštěvníků hojně využívaly příležitosti vyrobit si své zemětřesení. V sousedním stánku Fyzikálního ústavu si díky detektoru mohli zájemci ověřit, kolik částic kosmického záření dopadne na Zem, zeptat se na jeho rizika, případně se dovědět o projektu Auger (viz AB 1/2006). Díky jednoduchým experimentům mohli účastníci též obdivovat vlastnosti materiálů s tvarovou pamětí, které představují velmi nadějné perspektivy praktického využití. Ústav fyziky plazmatu informoval o ITERu, mezinárodním termojaderném experimentálním reaktoru, který slouží k výzkumu možností využití energie vysokoteplotního plazmatu – energie vznikající při slučování jader izotopů vodíku (viz AB 12/2005). Zájemci si mohli plazma, v podobě plazmatické koule, dokonce vyzkoušet vlastníma rukama. Mikrobiologický ústav věnoval svou expozici představení výzkumných aktivit v oblasti chronických střevních chorob, jako je např. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida nebo celiakie. Ve spolupráci se Sdružením celiaků České republiky, jehož zástupci se výstavy rovněž zúčastnili, připravil i ochutnávku bezlepkových potravin. Zájemci tak mohli diskutovat nejen o výzkumu, ale i o praktických stránkách života s celiakií. Ústav experimentální medicíny představil anatomický model lidské hlavy a výzkum v oblasti buněčné terapie či neurologických onemocnění. Dvacet pestrých velkoformátových fotografií řas, sinic a vodních květů pak poskytl Hydrobiologický ústav. Archiv AV ČR zase účastníkům přiblížil nejvýznamnější české vědce (např. J. Heyrovského, B. Hrozného či O. Wichterleho). Prezentace mj. poskytla jedinečnou příležitost spatřit Nobelovu cenu nebo zakládací listinu České akademie věd a umění Františka Josefa. Celou expozicí se linuly syntetické hlasy – Ústav radiotechniky a elektroniky zde totiž předváděl program na syntézu řeči, na němž spolupracuje s Fonetickým ústavem FF UK. Kdopak by si nechtěl popovídat se Švejkem? Archeologický ústav představil svou činnost na čtyřech posterech, na nichž byly zmíněny metody výzkumu či informace o samotných výzkumech prováděných ve Staré Boleslavi, Libicích nebo na Hradčanech. Ve stánku Ústavu organické chemie a biochemie se měřilo pH různých tekutin a lidé si mohli na několika vzorcích testovat čichovou paměť. V neposlední řadě se na akci prezentovala Kancelář Akademie věd projektem Otevřená věda, jehož hlavní náplní je právě popularizace vědy, a vydavatelství Academia. Jediná expozice, kterou byste v omezených prostorách stanu hledali marně, byla prezentace projektu Medard zaměřeného na předpověď počasí a kvality ovzduší, kterou připravil Ústav informatiky. Ta upoutávala pozornost kolemjdoucích ve výloze knihkupectví Academia ve Vodičkově ulici.
Popularizační akce Věda v ulicích zkrátka splnila svůj účel. Zajímavým, a zejména přístupným způsobem informovala veřejnost o aktivitách zúčastněných ústavů AV ČR, a přispěla tak k zvýšení zájmu především mladých lidí o vědu.
Pro ty, kteří pražskou Vědu v ulicích nestihli, máme dobrou zprávu – stejná výstava se uskuteční 22.–23. září t. r. v Plzni.
Anna Martinková,
manažerka projektu Otevřená věda
25.6.2008
