Věda v České televizi
Popularizace vědy nepatřila v České televizi nikdy k programovým pilířům. Ne že by zcela chyběla, vždy se v programu našly popularizující dokumenty převzaté ze zahraničí a ve všední den se vysílal i nenápadný domácí pořad informující spíše o technice než o vědě.
Zlom v přístupu k vědeckým informacím nastal s novým stylem pořadu Popularis. Ve snaze přiblížit vědu širší veřejnosti začali jeho autoři atraktivní formou uveřejňovat zprávy o zcela nových technologiích a postupech, o posledních výsledcích základního i aplikovaného výzkumu zejména v České republice, ale i v zahraničí. Půlhodinový Popularis vyrábí pro Českou televizi nezávislý producent Herafilm Science Media. Záštitu nad ním převzala Akademická rada AV ČR. Jako týdeník se vysílá od roku 2003 (úterý v 16:50 hod. na ČT 2), kdy navázal na svého předchůdce s názvem Vědník.Popularis úzce spolupracuje také s DG Research Evropské komise, která umožňuje pravidelně informovat o výzkumu podporovaném Evropskou unií. Zároveň vytváří síť s obdobnými evropskými magazíny; pravidelně si vyměňuje příspěvky s magazínem Matire Grise (Šedá hmota) belgické RTBF. Většinu vydání Popularisu (přes 300 příspěvků) lze najít i na internetových stránkách, které již navštívilo více než milion a půl diváků. Na pořadu v současné době nejvíce spolupracují Jaromír Herskovič, Šárka Speváková, Vladimír Kunz a Martin Handlíček. Tvůrci zvažují jeho proměnu na magazín digitálního věku, který by byl mnohem více v kontaktu s diváky a také by vycházel z jejich námětů. Tato změna by se mohla projevit už ke konci prvního pololetí roku 2006.
Vysílání on-line: www.popularis.cz
Od dubna 2005 se objevil nový netradiční formát pořadu: nejzajímavější práce v české vědě a technice představují krátké dvouminutové spoty. Projekt veřejnoprávní televize České hlavy představuje zajímavé výsledky českých vědců, o nichž mnohdy veřejnost nemá ani tušení, např. jak čeští programátoři naučili počítač okamžitě rozpoznat obličej nebo že český objev pomáhá chránit doklady proti padělkům v desítkách zemí světa.
Seriál byl nasazen v podvečerním čase na ČT 1 (od pondělí do pátku v 18:25 hod.). Tomu odpovídá i sledovanost pohybující se mezi půl milionem a milionem diváků. Odvysíláno bylo již přes 170 dílů. Vzniká ve spolupráci s projektem na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava. Minulý rok byl jediným redaktorem Vladimír Kořen, teď přibyli další tři.
"Občas se vědci obávají, zda jsme některé údaje nezjednodušili až příliš. Snažíme se reportáže dělat tak, aby jim rozumělo co nejvíc lidí. Televize je prostředek masové komunikace a skupina vysokoškolsky vzdělaných lidí představuje jen část společnosti. Ve spektru diváků jsou kupříkladu i starší lidé – je jich víc než sto tisíc. Musíme s tím počítat a být ohleduplní a srozumitelní," říká moderátor V. Kořen.
Vysílání on-line: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/
V lednu 2006 se v programu České televize objevil
nový týdeník zpravodajství ČT Planeta Věda (premiéra na ČT 24 v neděli v 18:00 hod., repríza ve čtvrtek na ČT 2 v 18:30 hod.). Divákům nabízí informace o nejnovějších výzkumech, studiích a poznání. Zaměřuje se především na svět přírodních věd. Právě o přírodě vědci zdaleka nevědí všechno, neznají všechny souvislosti a objevují nová a nová překvapení. Planeta Věda ukazuje také zranitelnost moderní civilizace.
"Pořad Planeta Věda skládá mozaiku. Diváky např. zajímá, proč některá antibiotika nezabírají. A my jim ukážeme, jak je mikrosvět silný, jakou má za sebou historii, jak rychle se dokáže přizpůsobit, jak ho sami ovlivňujeme a jak se nám to vrací," vysvětluje V. Kořen, který připravuje i tento pořad. "Na Planetu Věda si lidé pomalu zvykají, asi největší ohlas měla ‚Operace oka živě‘, kdy letos v lednu diváci viděli v přímém přenosu operaci šedého zákalu," dodává.
Vysílání on-line: http://www.czech-tv.cz/program/ 1185979869.html
Převážně na zahraniční vědu se orientuje týdeník Prizma. Nezaměřuje se na jednu specifickou oblast, ale zaznamenává dění ve světové vědě a technice v daném týdnu. Publikuje reportáže z celého světa, problémy, které v ostatních zpravodajských pořadech nemají místo (premiéra na ČT 24 v sobotu v 18:05 hod., reprízy na ČT 24 v sobotu ve 23:30 hod., v neděli v 8:30 hod., na ČT 2 ve středu v 16:00 hod. a v pátek ve 12:40 hod.). "Nesnažíme se diváky deprimovat tím, co všechno ze středoškolských hodin fyziky nebo biologie zapomněli. Spíš ukazujeme, jak věda a technika postupuje kupředu a co všechno člověk dokáže vymyslet a sestrojit," charakterizuje Prizmu redaktor a moderátor Martin Rusek.
Vysílání on-line: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/porad10095523948.html
Ve výčtu pořadů ČT věnovaných vědě nelze opomenout diskusní měsíčník Čaj pro třetího (úterý 23:00 hod. na ČT 1), pořad o aktuálních problémech české i světové vědy, který již od roku 2002 připravuje brněnské studio ČT. Tehdy si pro tento pořad vybral spisovatel Milan Uhde jako partnera mladého vědce Jana Konvalinku.
Letos se v Čaji pro třetího plánují diskuse s Karlem Olivou, ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR, s názvem Mluvím ještě česky?. Ekolog Ivan Rynda bude hledat odpověď na otázku Máme se vrátit zpátky na stromy?, hovořit se bude také na téma Základy americké prosperity, pozván je Vojtěch Novotný, vedoucí české biologické stanice na Papui-Nové Guinei, ekonom Pavel Kohout, geolog Václav Cílek nebo německý teolog a filosof Antonín Otte.
Čím si lze vysvětlit takový vzestup zájmu o vědu v ČT po letech stagnace? Více prostoru souvisí s digitalizací. V České televizi vznikl nový program ČT 24, který sledují především lidé s určitou mírou zvídavosti, a právě tomu odpovídá i jeho zaměření. "Digitalizace otevírá další prostor nejen České televizi, ale i televizím soukromým. Vědecká publicistika na tom bude profitovat, Česká televize by ale měla být v informování o vědě jedničkou," dodává Vladimír Kořen.
Veronika Kratochvílová
25.6.2008