Management špičkové vědy
Akademie věd ČR a Společnost Maxe Plancka (MPG) uspořádaly 10. února 2006 v budově na Národní v Praze seminář o administrativě a managementu vědy. Jak zdůraznil předseda AV ČR prof. Václav Pačes, obě instituce mají mnoho společného, např. podobnou organizační strukturu a zaměření na základní výzkum.
Hlavním cílem dvou předních vědeckých institucí je pěstovat špičkovou vědu. Co lze pro dosažení tohoto ambiciózního cíle vykonat? Především se zaměřit na způsob hodnocení vědeckých výsledků ústavů a výzkumných týmů, zvážit možnosti transferu technologií a důsledně chránit duševní vlastnictví. Generální tajemnice MPG dr. Barbara Bludau v úvodu zdůraznila zásadu: "Jiná než špičková věda pro nás není přijatelná."Nové podmínky ve výzkumu jsou dány globalizací trhu, internacionalizací vědeckých společností, vyššími náklady na výzkum, environmentálními a demografickými faktory. Výzkum v Německu se uskutečňuje v několika rovinách. MPG a vysoké školy se zabývají především základním výzkumem. Na aplikovaný výzkum se více soustřeďují ostatní společnosti: Leibnitzova (WGL), Helmoltzova (HGF) a Fraunhoferova (FhG).
Podle statistik má MPG v současnosti 80 ústavů:
- na biologické a lékařské vědy se zaměřuje 33 ústavů;
- na chemické a fyzikální vědy a technologie 29 ústavů;
- na humanitní a společenské vědy 18 ústavů.
Dohromady zaměstnává MPG 12 000 zaměstnanců (3500 vědců, 9000 postgraduálních studentů a hostujících vědců). Jeho roční rozpočet se pohybuje ve výši 1,33 mld. eur; 66 % z toho tvoří rozpočty ústavů, 31 % disponuje ústředí a 3 % se vynakládají na strategické inovace. Z centrálně rozdělovaných prostředků se 8 % vynakládá na vlastní projekty, 20 % na vybavení a 23 % na výstavbu. Rozpočet je financován převážně z veřejných zdrojů (1,02 mld. eur, 50 % z federálních, 50 % z místních zdrojů).
Vrcholový management v MPG se od AV ČR poněkud liší. V čele společnosti je sice předseda a tři místopředsedové jako u nás, ale každý ústav vedou čtyři ředitelé, kteří se střídají; celkem jich je v Radě ředitelů 280. Rada ředitelů, spolu s vědeckou radou a dalšími centrálními výbory, určuje vědní politiku MPG. Dobrá polovina vědeckých pracovníků včetně vrcholového managementu pochází ze zahraničí, a angličtina je proto jedním z pracovních jazyků společnosti. Ústavy MPG jsou samostatné jen částečně, některé pravomoci jsou na ně delegovány z ústředí. Vnitřní komunikaci ústředí s ústavy zajišťují oběžníky, intranet, pravidelná setkání a nově také styčná kancelář.
Management ústavů představili dr. Silke Kühnová, ředitelka kanceláře drážďanského Ústavu molekulární buněčné biologie a genetiky, a prof. Petr Čársky, ředitel Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Polovina z 350 vědeckých pracovníků drážďanského ústavu pochází ze 32 zemí, rozpočet na rok 2005 činil 16,5 mil. eur. Rozpočet pražského ústavu činil v témže roce 4,9 mil. eur. Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského také zaměstnává zahraniční vědce, zejména z východní Evropy. Tento proces bohužel provází řada administrativních obtíží. Světový standard vědeckých projektů pomáhají zajistit např. tři špičkoví zahraniční vědci v dozorčí radě ústavu.
Dr. Egenhard Link na semináři také představil dceřinou společnost MPG Garching Innovation (GI). Ta zaměstnává 18 lidí a mezi její hlavní úkoly patří poskytování informací o aspektech transferu technologií, ochrana duševního vlastnictví, poradenství v oblasti patentového práva a komerčního využití vynálezů. GI je v pravidelném kontaktu s průmyslovými partnery, s nimiž dojednává opční smlouvy a prodej licencí.
V Německu je ročně přihlášeno asi 1500 patentů, z čehož 60 % registrují výzkumné instituce, které mají povinnost si zřídit kancelář pro technologický transfer. MPG ročně přihlašuje 80–100 patentů, z nichž je přibližně polovina licencována. Zisky z licencí se pak dělí na třetiny mezi MPG, ústav a vynálezce. Jen v roce 2004 činil zisk z prodeje licencí 15,5 mil. eur. MPG doposud založila a financovala více než 65 spin-off společností. V roce 2005 zahájil činnost program High Tech Gründerfonds, jenž mají financovat nové společnosti až do výše 0,5 mil. eur.
Špičkovou vědu si dnes již nelze představit bez rozvoje vztahů s veřejností. Vedoucí odboru Public relations dr. Bernard Wirsing účastníky semináře seznámil s výsledkem průzkumu veřejného mínění nejprestižnějších německých institucí, v němž MPG zaujala třetí příčku. Za touto legendou stojí dobrá PR práce nejen ústředí MPG, ale i ústavů, protože do povědomí Němců se dostaly právě ústavy.
Odbor PR komunikuje s veřejností jak prostřednictvím veřejnoprávních a komerčních médií, tak přímo pomocí internetu, výstav, přednášek a multimediálních událostí. Tisková kancelář odboru poskytuje služby rozličným cílovým skupinám a přizpůsobuje se informačním a komunikačním požadavkům doby. O nejnovějších vědeckých výsledcích a objevech pak odbor pravidelně vydává tisková prohlášení (200 ročně). Důležité je v komunikaci stratifikovat a přesně vymezit cílovou skupinu, pro kterou je ta která informace určena. Velký význam se přitom klade na výchovu mladé generace – vedle čtvrtletníku Max Planck Forschung (50 000, v AJ 10 000) pro širší veřejnost vydává v nákladu až 20 000 výtisků tzv. MAX série určené školám.
Ve vztazích k ústavům se důsledně uplatňuje princip komplementarity a subsidiarity. Ústavům pomáhá při tvorbě designu, ve finančních záležitostech souvisejících s prezentací na veřejnosti. Dále propojuje toky informací mezi ústavy a ústředím, protože ne každý ústav má svého tiskového mluvčí. Pro usnadnění vnitřní komunikace odbor vydává bulletin Max Planck Interim. Lze říci, že práce odboru pro vztahy s veřejností v MPG a Tiskového odboru AV ČR, jehož široké aktivity představila Marina Hužvárová, je v mnoha oblastech podobná a kvalitní základy pro vznik odboru Public Relations na AV ČR již existují. Na závěr předseda Rady pro zahraniční styky prof. Jan Palouš konstatoval, že zatímco počet zaměstnanců v MPG je v porovnání s AV ČR asi dvojnásobný, rozpočet AV ČR je asi desetkrát nižší. Není k nám proto jednoduché přilákat špičkové vědce a manažery ze zahraničí. Přesto máme před sebou velký prostor pro spolupráci, protože, jak řekla dr. Bludau: "Administrativa vědy není nutné zlo, ale základní součást úspěchu."
Robert Zika
25.6.2008
