Publikace MSÚ – Za ideálem a pravdou – biografie TGM

Do šesti dílů (původní záložky uváděly dílů sedm) rozvržený biografický projekt T. G. Masaryk / Za ideálem a pravdou vzniká na základě obsáhlého studia literatury a pramenů, výsledky tohoto studia podává formou čtenářsky přístupnou, ale bez újmy vědecké spolehlivosti: je opatřena důkladným vědeckým aparátem, který umožňuje detailní kontrolu autorova pracovního postupu. Látka je členěna do dvou, přibližně stejně rozsáhlých, textových pásem: čtenář hledající jen Masarykův životní příběh může číst pouze hlavní vědecko-popularizační text, odborný historik se naopak může soustředit na poznámkový aparát, který je co do výpovědní funkce neméně důležitý než první část knihy, a přináší pečlivou bibliografii předmětu.

PhDr. Stanislav Polák (nar. 1936), odborným vzděláním historik – archivář, působil jako okresní archivář v Příbrami, od roku 1992, po obnovení Ústavu T. G. Masaryka působí v Masarykově ústavu Akademie věd České republiky jako vědecký pracovník. Zde je členem redakčních rad Spisů T. G. Masaryka a Masarykova sborníku, a redakčního kruhu Korespondence TGM.

Na velký životopis T. G. Masaryka se připravoval, pokud to tehdejší poměry dovolovaly, už mnoho let před listopadem 1989. Svou práci od počátku koncipuje tak, aby přesahovala oblast teoretickou (odborně historickou) a působila i ve sféře morální: tato monografie by totiž měla zaplnit citelnou mezeru v sérii životopisů našich příkladných osobností – životopisů, jež jsou obecně postulovány jako naprostá nezbytnost v literárním fondu každého kulturního národa.

T. G. Masaryk – Za ideálem a pravdou 1 (1850–1882)

(Praha, Masarykův ústav Akademie věd ČR, 2000)

První díl zatím nejpodrobnější moderní biografie TGM s obsáhlým poznámkovým aparátem, zahrnující období od Masarykova narození, dětství po jeho příchod z Vídně do Prahy. 496 str., váz., ilustr., 190 Kč, ISBN 80-902659-5-2

T. G. Masaryk – Za ideálem a pravdou 2 (1882–1893)

(Praha, Masarykův ústav Akademie věd ČR, 2001)

Druhý díl biografie TGM s obsáhlým poznámkovým aparátem z období jeho pedagogického, vědeckého a osvětového působení po příchodu do Prahy. Dvaatřicetiletý Masaryk přichází z Vídně do Prahy a od počátku záměrně usiluje o radikální obrodu českého národního života: jako pedagog pronikavě působí na studenty, organizuje vědeckou a osvětovou práci, vede tuhý boj proti provinční omezenosti a starovlasteneckým předsudkům. Tato aktivita vrcholí jeho aktivním vstupem do politiky, kde s tvrdě střetává s vedením své vlastní (mladočeské) strany a posléze politickou arénu zase opouští, aby zahájil svou velkoryse koncipovanou „politiku nepolitickou“. 496 str., váz., ilustr., 190 Kč, ISBN 80-86495-02-7

T. G. Masaryk – Za ideálem a pravdou 3 (1893–1900)

(Praha, Masarykův ústav Akademie věd ČR, 2004)

Třetí svazek projektované šestidílné biografie T. G. Masaryka rekapituluje druhou periodu Masarykova pražského půdobení. Třiačtyřicetiletý Masaryk se rozhodl opustit aktivní politiku a soustředit se na "politiku nepolitickou" – výchovu nové intelektuální generace a vytvoření ideových základů moderního češství. V tomto období necelých sedmi let vrcholí Masarykova činnost myslitelská i literární: vzniká řada jeho spisů z okruhu "české otázky" – první pokus o filosofii českých dějin, objevuje se v českém a německém vydání jeho rozsáhlá kritika marxismu, která budí velkou pozornost i v zahraničí, na pokračování vychází série vzrušených úvah o moderním člověku a náboženství. Masaryk je nejpopulárnějším profesorem filosofické fakulty české university ve chvíli, kdy se odvážně rozhodne vystoupit proti antisemitské pověře obviňující židy z rituální vraždy. Rázem se stává předmětem surové štvanice a nejvíce nenáviděnou osobností v českém veřejném životě. 484 str., váz., ilustr., 250 Kč, ISBN 80-86495-20-5

T. G. Masaryk – Za ideálem a pravdou 4 (1900–1914)

(Praha, Masarykův ústav Akademie věd ČR, 2006)

Čtvrtý svazek Masarykova životopisu je co do literární formy pojat stejně jako všechny předchozí. Patnáctileté období 1900–1914 představuje Masarykův definitivní vstup do aktivní politiky. V těžké atmosféře doznívající Hilsnerovy aféry vzniká samostatná a vlivná, byť počtem nepatrná Masarykova politická strana, která disponuje vlastním deníkem. Hilsnerova aféra se nepřímo stává i jedním z podnětů Masarykova zvýšeného úsilí o duchovní, zvláště náboženskou obrodu českého života – úsilí, jež v r. 1906 vede až k nebezpečnému soudnímu procesu s Masarykem, obžalovaným pro údajné rušení náboženství. Současně se Masaryk pokouší přispět k duchovnímu povznesení také mezi českými kolonisty v Americe, kterou navštěvuje v letech 1902 a 1907. Politická prozíravost ho vede k velké literární práci o Rusku. V roce 1907 je Masaryk zvolen do vídeňského parlamentu a dostává se do stále se zostřujícího konfliktu s habsburským režimem (aféry Wahrmundova a Aehrenthalova). Vypuknutím světové války 1914 čtyřiašedesátiletý Masaryk řeší tento konflikt rozhodnutím, že opustí svou vlast a na straně dohodových mocností bude pracovat pro její osvobození. Čb fotografie, 712 stran, 400 Kč, ISBN 80-86495-34-5

T. G. MASARYK – Za ideálem a pravdou 5

ISBN 978-80-86142-35-7

Biografie Masarykova života, představuje tímto předposledním svazkem období sice nejkratší, zato nejdramatičtější. Po vypuknutí světové války r. 1914 se Masaryk rozhodl emigrovat a na straně západních Spojenců pracovat proti Centrálním mocnostem, jejichž porážka by umožnila osvobození Čechů a Slováků v nové, demokratické Evropě. V Itálii shromažďoval informace a celkově se orientoval, počátkem r. 1915 odjel do Švýcarska, kde se v září setkal s Benešem. Tomu určil za trvalé působiště Francii, kdežto sám zvolil Anglii, kde mu londýnská universita nabídla profesuru pro slovanské věci. Ve Francii se k akci připojil Slovák Štefánik. Propagačnímu úsilí Masaryka a jeho spolupracovníků se časem podařilo získat pro osvobozeneckou ideu rozhodující západoevropské politiky. K mezinárodnímu uznání nového státu však byla nutným předpokladem aktivní účast ve válce. Mnozí zahraniční Češi a Slováci se hlásili do spojeneckých armád; na východní frontě se mnozí v rakouských uniformách dostávali do ruského zajetí. Masaryk se v červnu 1917 vypravil do Ruska a tam, přes veliké obtíže v revolučním dění, vytvořil úspěšnou armádu. Československé vojsko ve Francii, Itálii a Rusku, později nazvané legiemi, stalo se silným argumentem Masarykovi, když zjara 1918 přicházel do Spojených států, aby tam získal pro československou věc veřejné mínění rozhodující světové velmoci a souhlas jejího presidenta. Po dosažení tohoto úspěchu se Masaryk vracel v prosinci 1918 do vlasti, kde byl mezitím zvolen prvním presidentem Československé republiky.