Tělesnost a afektivita

Ke 100. výročí narození Maurice Merleau-Pontyho
(1908–1961)

Pátá konference fenomenologů ze střední a východní Evropy

28. září – 2. října 2008, Praha, Akademie věd České republiky, Národní třída 3, Praha 1

V článku z roku 1959, nesoucím titul “Filosof a jeho stín” a napsaném ke stému výročí narození E. Husserla Merleau-Ponty píše, že “s ohledem na filosofa, jehož myšlenkový projekt vyvolal tolik ozvěn, jež jsou zdánlivě tak vzdálené od místa, na němž se sám nacházel, je každé připomínání jeho výročí rovněž jakousi zradou”. Tato slova by nám nicméně neměla zabránit v tom, abychom si nepřipomínali výročí narození či smrti toho kterého filosofa, a především abychom si tato výročí nepřipomínali zejména interpretací jejich práce. Udržovat určité dílo při životě znamená stopovat a vyhledávat v něm to, co je v jeho kontextu “nemyšlené” – a čím je toto dílo bohatší, tím výrazněji v něm tento element nemyšleného vystupuje. Sto let od narození Maurice Merleau-Pontyho a téměř padesát let od jeho smrti je jeho dílo stále živé a představuje dokonce možná nejvýraznější a nejoriginálnější položku v rámci francouzské post-husserlovké fenomenologie. Je tomu tak nepochybně proto, že toto dílo je v samotné své nejzákladnější intenci otevřeným celkem, umožňujícím přesahy vůči své vlastní liteře. Konference, která se bude konat v Praze na konci září 2008, si klade za úkol zvýraznit právě statut a funkci takových přesahů v rámci současných debat věnovaných jak Merleau-Pontyho filosofii, tak její konfrontaci s jinými myšlenkovými tradicemi nebo i s jinými disciplínami.

Maurice Merleau-Ponty (1908–1961) byl jeden z nejvýznamnějších fenomenologů dvacátého století. Jako jeden z hlavních představitelů francouzské fenomenologie podstatným způsobem přispěl – ostatně podobně jako u nás Jan Patočka – k domyšlení, ale také k revizi fenomenologie, založené Edmundem Husserlem. Jeho myšlení však neovlivnilo jen fenomenologii samotnou, ale také filosofii v širším slova smyslu, nemluvě o jiných oborech, ať už jde o přírodní vědy, estetiku, teorii literatury či psychologii. Merleau-Pontyho dílo takto představuje jeden z nejbohatších zdrojů současného teoretického myšlení. Tato verze fenomenologie se vyznačuje značnou otevřeností vůči jiným myšlenkovým disciplínám, ale také vůči umění, antropologii nebo i politice. Merleau-Ponty už od samého počátku své intelektuální dráhy věnoval velkou pozornost přírodním vědám, psychoanalýze, politické filosofii a dalším oblastem. Právě díky tomuto transdisciplinárnímu zájmu je jeho fenomenologie přitažlivým inspiračním zdrojem i pro jiné obory – a v současné době se tento inspirační zdroj jeví jako bohatší než kdykoli jindy.

Česká veřejnost již měla možnost seznámit se v překladech s několika jeho texty (Viditelné a neviditelné, Oko a duch; připravuje se překlad první významné práce Struktura chování); tím spíše je žádoucí, aby se seznámila – v podobě konferenčních příspěvků – i s debatami, které se kolem tohoto díla vedou. K tomuto seznámení by měla napomoci mezinárodní konference na téma “Tělesnost a afektivita”, která se bude konat v Praze na konci září 2008. Na její organizaci se podílí nejen Fakulta humanitních studií UK a Filosofický ústav České akademie věd, ale předběžný souhlas vyslovila také řada zahraničních pracovišť (viz níže). Pražská mezinárodní konference nemá být věnována jen Merleau-Pontyho myšlení jako takovému. Kromě přednášek o způsobu, jakým Merleau-Ponty přispěl k vývoji fenomenologické filosofie, by se hlavním tématem měly stát různé podoby vlivu, jímž toto dílo působilo i mimo svůj specifický kontext. Tělesnost a afektivita by se takto měly stát jakýmisi “pojmovými křižovatkami”, na nichž se střetávají úvahy vážící se k nejrůznějším tématům a oborům. Pokud jde o samotnou strukturu konference, její těžiště by mělo být dvojí: jednak plenární přednášky význačných fenomenologických badatelů (ohledně předběžného seznamu pozvaných mluvčích viz níže) a jednak – v paralelně probíhajících sekcích – příspěvky mladých fenomenologů, pocházejících zejména ze střední a východní Evropy. Jedním z hlavních přínosů této akce by tedy mělo být i navazování vztahů – na pedagogické i jiné bázi – mezi východoevropskými a západoevropskými badateli.

Z konference vznikne řada publikací, především kolektivní monografie, která vyjde v holandském nakladatelství Brill během roku 2010. Jejím nezanedbatelným přínosem – jak pořadatelé doufají – na druhou stranu bude nejen konfrontace nejnovějších výsledků merleau-pontyovského bádání, ale také navázání mezinárodní spolupráce na nejrůznějších úrovních.               

Organizátoři :

• Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Oddělení filozofie a dějin přírodních věd
• Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
• Filosofický ústav Akademie věd České republiky, Oddělení filosofie XX. století
• Erasmus Master Mundus « EuroPhilosophie »
• Zentrum phänomenologischer Forschungen, University of Wuppertal
• Gruppe Phänomenologie, University of Vienna
• Université de Tilburg
• Filozofický ústav Slovenské Akademie věd Bratislava
• Eötvös Loránd University of Budapešť
• Jagiellonian University of Cracow

Kolokvium je realizováno díky laskavé podpoře těchto institucí:

• Ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu České republiky
• John Templeton Foundation
• Ambassade de France v České republice, Francouzský institut v Praze a Centre français de Recherche en Sciences sociales de Prague
• International Visegrád Fund
• Vzdělávací nadace Jana Husa v  Bratislavě et Brně
• Filosofický ústav Akademie věd České republiky
• Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze
• Rakouském kulturní forum v Praze
• Istituto Italiano di Cultura v Praze
• Délégation Wallonie-Bruxelles v Praze

Organizační výbor

• Karel Novotný – Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze / Erasmus Master Mundus « EuroPhilosophie »
•  Alice Kliková – Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze
• Silvia Stoller - Gruppe Phänomenologie, Université de Vienne
• Jenny Slatman - Université de Tilburg
• Petr Kouba – Filosofický ústav Akademie věd České republiky
• Josef Fulka – Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze

Vědecký výbor

·         Jan Sokol – Univerzita Karlova v Praze

·         Bernhard Waldenfels – Univerzity of Bochum

·        László Tengelyi – Univerzity of Wuppertal

·         Hans Rainer Sepp – Archives Eugen Fink, Freiburg, Univerzita Karlova v Praze

·         Alexej Chernjakov – Univerzity of Saint Petersburg

·         Dean Komel – Univerzity of Ljubljana

·         Ion Copoeru – Univerzity of Cluj-Napoca