Další možnosti digitální stanice Leonardo
Posluchačům Českého rozhlasu, kteří přijímají digitální signál a mají zájem o kvalitní naučné pořady ze světa vědy, slouží již rok rozhlasová stanice Leonardo. Přesně před rokem, v září 2005, jsme naše čtenáře informovali, že zahájila vysílání. Komu je určeno a s čím novým vstupuje toto nekonvenční rádio do dalšího roku své existence, jsem zjišťovala v šestém patře budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě u nového šéfredaktora stanice Ondřeje Vrtišky a vedoucí redakce Martiny Kaclové.
ČRo Leonardo slaví roční výročí, což je krátká i dlouhá doba zároveň. Předsevzatý cíl se vám daří plnit a posluchačům předáváte informace plné vědy, techniky, přírody, historie, medicíny. Kdo vás poslouchá, na koho se zaměřujete?O. Vrtiška: Leonardo nelze poslouchat jako kulisu. Vyžaduje pozornost, soustředění. Našimi potenciálními posluchači jsou lidé se zájmem o vědu v nejširším slova smyslu, s chutí přemýšlet o světě kolem sebe. Tím zdaleka nemyslím pouze vědce, protože nejsme odborně vědecká, ale vědecko-populární stanice. A věda není svět uzavřený sám do sebe. Nechceme posluchače odrazovat příliš složitými tématy a jazykem, ale také je nemůžeme nudit opakováním něčeho, co dávno dobře znají. Pořad o astronomii by měl být zajímavý a srozumitelný pro lékaře, pořad o biologii pro historika... Do budoucna se chceme více zaměřit i na studenty.
V září loňského roku jste začali vysílat na internetu, který je dynamičtější a posluchačům – dnes se však dá těžko přesně kategorizovat, protože na internetu můžete i číst, prohlížet obrázky a sledovat záznamy – slouží zejména přes den. Od října vysíláte také digitálně – můžete vysvětlit, v čem spočívá tento typ vysílání a jaké nabízí výhody?
M. Kaclová: Digitální vysílání může znamenat revoluci, jeho hlavní výhodou je, že do našeho omezeného frekvenčního spektra může poniknout víc rádií. Průvodním znakem digitálního vysílání všude po světě je proto vznik specializovaných stanic, jakou je třeba i ČRo Leonardo. Proto v Česku vznikly stanice pro milovníky vážné hudby, ale také s nepřetržitým tokem zpravodajství, stanice pro mladé.
Leonardo chce využívat i dalších možností digitálního vysílání – dodávat k toku hlasu i fotografie, videa a třeba i další soubory, jako jsou prezentace.
Okruh zájemců o vaše vysílání ale limitují technické možnosti. Podle odhadů může digitální signál přijímat asi třetina obyvatel republiky, ovšem pouze část obyvatel má příslušný přijímač...
M. Kaclová: Ano, technické podmínky nám zužují počet posluchačů, kterým bychom rádi informace o vědě předávali. V tuto chvíli je zde naštěstí internet, který podle dalších průzkumů používá zhruba třetina obyvatel, pak tedy máme posluchačstvo širší. Internet také nabízí další možnosti: přidat k příspěvku jeho textovou část (umožňující prohledávat v historii), přidat prezentaci, video, fotografie, případně něco vysvětlit. Snažíme se využívat internet co nejvíce i v ostatních oblastech. Do rozhlasového studia vidíte prostřednictvím tří kamer, můžete s námi komunikovat přes ICQ, na e-maily odpovídáme v co nejkratší době, pokud možno ještě ten samý den.
Samostatnou kapitolou je Rádio na přání a tzv. podcast, nebo-li audio "on demand". Když nestihnete svůj pořad v řádném vysílacím čase, najdete si ho na internetu podle data a názvu. V tomto případě přijdete pouze o hudbu; analogicky zde nejsou k dispozici ani hudební pořady, případně pořady, kde je hudba nedílnou součástí celku.
Za zmínku stojí i skutečnost, že naše pořady lze slyšet i v běžném vysílání. Pro stanici Český rozhlas vyrábíme pořady Rádio Česko a Natura, Vstupte přebírá také Slovenský rozhlas. Chystáme i další spolupráce.
Posluchačů by ale mohlo být víc, protože lidé často netuší, že stejný přijímač set-top-box se dá využít jak k příjmu digitální televize, tak digitálních stanic Českého rozhlasu...
M. Kaclová: Tam stačí opravdu jen málo: propojit příslušným kabelem set-top-box a hi-fi věž. Zaručuji posluchačům, že až poprvé uslyší digitální vysílání rádia ze své věže, pochopí, co jim na FM vysílání chybělo. Například vážná hudba je zde k dispozici v CD kvalitě. Na Dnu otevřených dveří jsme posluchačům umožnili vyzkoušet rozdíl mezi signálem, který odchází z našeho pultu, a signálem z éteru, a nikdo z návštěvníků jej nepoznal. I naši technici uznávají, že rozdíl pozná jen profesionál.
A teď si představte, že můžete poslouchat a k tomu si v televizi pustíte obrázky z místa, o kterém se mluví, projdete si kvíz nebo si zasoutěžíte. To jsou budoucí možnosti digitálního vysílání.
Vaše vysílání je sice soustředěno na oblast vědy a techniky, vyrábíte své vlastní pořady, ale přebíráte i úspěšné populárně naučné rozhlasové pořady, jako je Meteor, Toulky českou minulostí, Zápisník zahraničních zpravodajů apod...
M. Kaclová: Je to zhruba na půl – každý den vysíláme magazíny, proudy informací z vědy, Vstupte a odpolední diskuzi, nesmím zapomenout na hudební pořad Nota Bene. K tomu přidejte týdeníky Nebeský cestopis o astronomii, Leonardo Plus jako souhrn událostí týdne a Tajemství Ďáblovy bible o osudech Kodexu gigas. Jde o 35 hodin programu týdně, které samozřejmě opakujeme, aby je měli možnost slyšet posluchači jak "internetoví", tak ti "digitální".
Z ostatních jsou to převážně pořady o vědě, některé cestopisné pořady a nevyhýbáme se ani pořadům o cestování po Česku a pořadům hudebním. Snažíme se vysílat hudbu, kterou jinde neuslyšíte: world music, rockovou, nové české kapely, alternativní rock. Každý všední den navíc vysíláme cizojazyčnou hodinu. Jsou v ní zařazeny pořady o vědě z různých koutů Evropy a jeden z USA, všechny v originálním znění bez úprav, které můžete brát jako svérázný jazykový kurz.
Vaše vysílání loni zahajoval předseda AV ČR prof. Václav Pačes. Loňský Týden vědy a techniky jste zaznamenávali denně, spolupracujete na projektu Otevřená věda. Můžete uvést další partnery?
M. Kaclová: Těch spoluprací je mnohem více, například s Unií zoologických zahrad, projekt Odhalení asi nelze jen tak lehce zapomenout, z poslední spolupráce se ZOO Dvůr Králové na akci Zachraňme nosorožce vznikl tříměsíční seriál příspěvků o životě a vymírání nosorožců a vyvrcholil přímým přenosem ze ZOO. Na Tajemství Ďáblovy bible spolupracujeme s Národní knihovnou a jsou tu další instituce, univerzity.
Prozradila jste mi, že chystáte ve spolupráci s Akademií věd ČR novinku a současně "rozhlasový anachronismus". Můžete našim čtenářům váš záměr přiblížit?
M. Kaclová: Vzkřísili jsme "přednášku". Už v červnu jsme natočili první přednášky z cyklu Nebojte se vědy a Akademická Praha, ty sestříháme, proložíme úvody ze studia a na internet přidáme i prezentaci použitou při přednášce. Vysílat je chceme o víkendech, poté je zařadíme do archivu, aby si kdokoli (ne všichni mají možnost přijet na přednášku do Prahy) mohl projít přednášku znovu i s prezentací. Možná poslouží i učitelům k multimediální výuce.
Plánů i možností skýtá stále se rozvíjející technika nepřeberně. Držme tedy palce kvalitnímu rádiu, aby nacházelo stále víc inteligentních posluchačů.
MARINA HUŽVÁROVÁ
25.6.2008
