Konferenční centrum Vysočiny
V zasněžené Třešti se 9. března t. r. na zámku sešli k neformálnímu rozhovoru zástupci Akademie věd ČR, jíž patří třešťský zámek, a zástupci města i kraje, v jehož katastru tento objekt stojí. Jednali o společném cíli – jak co nejlépe spolupracovat, aby z toho měla užitek nejen Akademie a město, ale i celý kraj.
Prof. Václav Pačes uvedl, že spolupráce AV ČR s městem Třešť je dlouhodobá a určitě se bude dál rozvíjet. Týká se především aktivit zámku, který Akademie získala v roce 1994 jako ruinu a nákladně jej opravila. AV ČR potřebuje konferenční centrum a poloha Třeště je ideální např. pro setkávání se slovenskými partnery, s nimiž má úzké vazby. Nyní se ukázaly možnosti spolupráce s celým krajem Vysočina. Představitelé partnerských stran se sešli proto, aby si řekli, k čemu by měl zámek sloužit, aby jej využila nejen Akademie, ale i město a celý kraj, a zda by mohli navázat další spolupráci.Hejtman kraje Vysočina Miloš Vystrčil pohovořil o třech obecných tématech, z nichž vyplynula další, již konkrétní témata. Tím prvním byl společný zájem rozvíjet cestovní ruch kraje Vysočina.
Představitelé AV ČR se seznámili s koncepcí rozvoje cestovního ruchu a s představou významné role třešťského zámku jako konferenčního sídla AV ČR. "Dále bychom rádi využili znalostí a zkušeností členů Akademie věd – zvažujeme zřízení vědecko-technologického parku kraje Vysočina v Jihlavě. Nositelem projektu by měla být Vysoká škola polytechnická, partnerem projektu kraj Vysočina, a nyní jsme diskutovali, zda by dalším partnerem, nebo alespoň kmotrem projektu, nemohla být AV ČR.
Třetím námětem jednání byly otázky vzdělání a možnosti spolupráce v oblasti vysokého i středního školství. Došli jsme k zajímavému závěru, že bychom mohli v konferenčním centru za pomoci členů AV ČR pořádat kurzy pro nejnadanější studenty kraje Vysočina, možná vítěze matematických a fyzikálních olympiád, kde by přednášeli nejlepší odborníci právě z AV ČR. Něco podobného bychom mohli zorganizovat i pro profesory středních škol.
Uvažuje se i o projektu celoživotního vzdělávání nebo rekvalifikací. Tyto aktivity umožní získávat kraji Vysočina, a to včetně konferenčního centra, byť kraj není a ani nikdy nebude jeho vlastníkem, finanční prostředky z Evropské unie. Kraj by mohl využít třešťský zámek k různým aktivitám, vzdělávání, schůzkám krajských reprezentací atd. Moderní konferenční centrum má rozhodně smysl, bude připraveno a v budoucnu může nalézt mnohem širší uplatnění," vyslovil Miloš Vystrčil představu krajského zastupitelstva.
"Těší mne, že se tato schůzka mohla uskutečnit právě v Třešti, a jsem velmi rád, že náš zámek, který je v majetku Akademie věd ČR, může sloužit jako základna pro budoucí spolupráci. Toto zařízení čeká mnoho rozvojových úkolů a město chce být dobrým partnerem, aby přilákalo co nejvíce kvalifikovaných lidí," dodal starosta Třeště Vladislav Nechvátal. Spolu s předsedou AV ČR Václavem Pačesem pohovořili o nejbližších plánech týkajících se zámku: v prvé řadě o revitalizaci zámeckého parku, která se odhaduje asi na šest milionů korun. Peníze by měly být čerpány z fondu.
Protože konferenční a stravovací kapacita zámku převyšuje ubytovací možnosti, přímo se nabídla možnost zrekonstruovat k ubytování přilehlou hospodářskou budovu. Na tom má velký zájem město Třešť i kraj. Plány počítají s dodržením současného trendu a vybudováním sportoviště, aby se vzdělávací i konferenční aktivity doplnily o sportovní vyžití. Své využití najde i další budova, která je zatím prázdná a ve špatném technickém stavu. Mohl by v ní vzniknout např. podnikatelský inkubátor – prostory, které by si mohly pronajímat firmy pro svůj rozjezd.
Závěrem prof. V. Pačes dodal, že při čerpání strukturálního fondu v letech 2007–2013 získá Česká republika z Evropské unie dost peněz, které možná ani nebude schopna využít. A Vysočina je právě krajem, který by je využít mohl.
MARINA HUŽVÁROVÁ
Ekonomové v Třešti
Nejvýznamnějším třešťským rodákem byl bezesporu ekonom světového významu Josef Alois Schumpeter (viz AB 7–8/2004). Světlo světa spatřil v Třešti v roce 1883. Po studiích ve Vídni byl v šestadvaceti letech jmenován docentem politické ekonomie. V roce 1919 se stal prvním rakouským ministrem financí. J. A. Schumpeter působil na univerzitách v Německu, Anglii, Japonsku a USA. K jeho nejvýznamnějším dílům patří Teorie ekonomického vývoje, Hospodářské cykly a Kapitalismus, socialismus a demokracie. Zemřel před 56 lety v USA.
Schumpeterovy vize platné v 21. století budou tématem celosvětové konference, kterou pod názvem Neo-Schumpeterian Economics: An Agenda For 21st Century pořádá v jeho rodném městě ve dnech 27.–28. června 2006 Nadační fond J. A. Schumpetera, Akademie věd ČR, kraj Vysočina, Centrum pro ekonomiku a politiku, město Třešť, a jako host se zúčastní Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.
Konference navazuje na předchozí tři ročníky mezinárodních seminářů a je na ni přihlášena stovka odborníků z celého světa. Záštitu nad konferencí převzal čestný prezident Schumpeterovy nadace a nositel rakouské Schumpeterovy ceny prezident České republiky Václav Klaus.
HaM
25.6.2008
