abicko.avcr.cz  > Akademický bulletin  > 2006  > leden  > Věda a výzkum

Čeští historici v Rumunsku

Od roku 2000, kdy Smíšená komise historiků České republiky a Rumunska zahájila svou činnost, se uskutečnila tři sympozia organizovaná Komisí. O prvních dvou informoval Akademický bulletin 11/2001 a 12/2003. Již 3. sympozium uspořádala rumunská část Komise v Jasech ve dnech 22.–24. září 2005.

Jako zvláštní sekce tvořilo součást velké konference Vorbild "Europa" und die Modernisierung Mittel-und Suedosteuropas. Tématem sympozia byli Rumuni a Češi v habsburské monarchii. Příspěvky přednesli čtyři rumunští a šest českých historiků. A. Zub z Historického ústavu A. D. Xenopola hovořil o českých osobnostech v memoárech N. Iorga. D. Ivanescu přiblížil projekt rumunské univerzity v Sibiu z roku 1864. Další pracovník zmíněného ústavu C. Turliuc pojednal o postavení menšin v habsburské monarchii a v Rumunsku na přelomu 19. a 20. století. Klužský historik R. Marza referoval o Rumunech v korespondenci Josefa Dobrovského s Bartolomějem Kopitarem.

J. Jindra z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se věnoval J. U. Jarníkovi a M. Zavoralovi jako velkým přátelům Rumunska. J. Pernes z téhož ústavu přednášel o Češích a Rumunech v reformních plánech následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este. O české a rumunské cestě k samostatným státům v letech 1914–1918 a o použité strategii a vzájemných vztazích hovořil I. Šedivý z Masarykova ústavu AV ČR. Z Historického ústavu AV ČR se zúčastnili sympozia dva historici: M. Tejchman, který probral česko-rumunské vztahy v období let 1848–1918, a M. Hlavačka s příspěvkem Proč se říše rozpadla: Češi a habsburská monarchie 1848–1918. Zástupce Univerzity Karlovy J. Rychlík předložil účastníkům sympozia své názory na rakouské a uherské řešení národnostní otázky a jeho dopad na Čechy a Rumuny. Sborník příspěvků ze sympozia připraví rumunská část Komise. Sympoziu předcházelo jednání Komise, na kterém se mj. rozhodlo o tématu příštího sympozia, které bude uspořádáno roku 2007 v České republice, nejspíše v Praze. Bude jím dekomunizace Československé/České republiky a Rumunska, tedy nejnovější historie z časového hlediska. Bude to svým způsobem protipól k prvnímu sympoziu, které se zabývalo sovětizací rumunské a československé společnosti.

Jiří Jindra,
tajemník české části Komise historiků
České republiky a Rumunska

25.6.2008

OHLASY

Reakce na článek V medicíně a inženýrství to musí fungovat
Dr. Karel Janák,
Norwegian Institute of Public Health

Jak hodnotí vědci diskuzi Věda – Politika – Věřejnost
Prof. Rudolf Zahradník, prof. Jana Musilová, prof. Milena Bartlová, prof. Stanislav Štech

Archiv ohlasů