Klíčová slova: sociální status, dosahování statusu, kulturní kapitál, sociální kapitál, výchovné styly rodičů, kulturní zdroje, sociální třídy, sociální a kulturní reprodukce
První část studie uvádí teoretické koncepty různých rodinných zdrojů (ekonomický, kulturní a sociální kapitál) při dosahování statusu. Zavedena je detailní typologie kulturního kapitálu (vysokokulturní, kognitivní a kompetenční) a pojednány jsou rodičovské výchovné styly. Druhá část sleduje determinanty sociálního statusu (ISEI, vysokokulturní kapitál, vzdělání) věkové kohorty 30–34 (výzkum Distinkce a hodnoty 2008) v analýze OLS modelů, provedených rovněž odděleně podle třídy původu a pohlaví. Výsledky ukazují, že profesní status je v ČR ovlivněn hlavně profesí otce, povzbuzováním vzdělanostních aspirací rodiči, školním výkonem a čtenářským klimatem v rodině (kognitivní kulturní kapitál) během adolescence. Kulturní zdroje primárně neslouží, jak předpokládá teoretický model kulturní reprodukce, jako exkluzivní kapitál dostupný výhradně středním a vyšším třídám, jinými slovy vysokokulturní kapitál nepředstavuje neviditelný náskok jejich potomků. V kontextu teoretických modelů mezigenerační statusové reprodukce tak zjištění pro české prostředí v obecné rovině ukazují na platnost tzv. modelu kulturní mobility [DiMaggio 1982], neboť rozdílné formy kulturního kapitálu mohou, za jinak příznivých podmínek (vedení k cílům a vzdělanostním aspiracím ze strany rodičů), podporovat také úspěch jedinců, jejichž rodiče nejsou obdařeni přímými vzdělanostními a socioekonomickými zdroji. Nicméně platí, že kulturní kapitál není dostupný všem vrstvám na rovné bázi.
