Zpráva ze semináře „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“

Zpráva ze semináře „Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR“ / Marta Vohlídalová

V souvislosti s transformací v demokracii západního typu prošla Česká republika za posledních 17 let mnoha zásadními politickými, ekonomickými, sociálními a kulturními proměnami, které s sebou přinesly změny forem společenského života. K oblastem, kam se tyto změny výrazně promítly, patří mimo jiné i sféra práce a organizace pracovního života na straně jedné a soukromý, rodinný a partnerský život na straně druhé.

Jaká rizika s sebou přinášejí změny na pracovním trhu pro soukromý život lidí? Mění se podoba rodiny v České republice? Jakými způsoby se prolíná pracovní život a oblast soukromí a intimity a jak se s tímto fenoménem individua vyrovnávají? To jsou některé z otázek, na něž se snažili hledat odpovědi účastnice a účastníci odborného semináře Souvislosti soukromého a pracovního života v ČR, který uspořádalo oddělení Gender & sociologie Sociologického ústavu Akademie věd ČR dne 27. února v pražské vile Lanna.

Na semináři byly prezentovány dílčí výsledky výzkumného projektu Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti, který je financován Národním programem výzkumu Moderní společnost a její proměny (MPSV ČR). V rámci tohoto projektu bylo v první fázi provedeno rozsáhlé kvantitativní šetření zahrnující přes 5 500 respondentů a v současné době se realizují hloubkové sondy zaměřené na problém intervence mezi pracovním a soukromým životem u specifických skupin v české společnosti.
Program semináře byl složen z příspěvků členek řešitelského týmu založených většinou na kvantitativní analýze dat získaných v rámci tohoto projektu. Na tyto příspěvky svou prezentací mediální analýzy týkající se zobrazování soukromého a profesního života v lifestylových časopisech v ČR navázala Paula Tabery. Na závěr semináře proběhla velice zajímavá a podnětná diskuse moderovaná prof. Ladislavem Rabušicem, které se jako hlavní diskutantky zúčastnily odbornice z různých oblastí. Za neziskové organizace přijala pozvání Linda Sokačová (Gender studies, o. p. s.), Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR zastupovala Kateřina Příhodová, za Výzkumný ústav práce a sociálních věcí se diskuse zúčastnila Olga Nešporová a Českomoravskou komoru odborových svazů reprezentovala Dana Machátová.

Jako první vystoupila se svým příspěvkem Radka Dudová, hlavní řešitelka a koordinátorka celého projektu, která ve své prezentaci „Nové tváře rodiny a nové podmínky pracovního trhu – teoretické souvislosti“ představila výzkumný projekt včetně jeho hlavních teoretických východisek. Jsou jimi zejména teorie individualizace v soukromém životě a pracovní sféře podle Ulricha Becka, Elizabeth Beck-Gernsheim, Françoise de Singlyho a jiných. Ve svém dalším vystoupení „Rodina a rodiny – formy soukromého života v České republice“ se Radka Dudová věnovala problematice uspořádání soukromého života v současné české společnosti. Dospěla k závěru, že přestože mnoho západních teorií individualizace hovoří o transformaci rodiny, rozvolňování rodinných vazeb a oslabování jejích funkcí a významu pro jednotlivce, v České republice je úplná manželská nukleární rodina stále nejrozšířenější formou uspořádání soukromého života a zejména mladé ženy ji považují za ideální rodinnou formu.

Na vystoupení Radky Dudové navázala svou prezentací s názvem „Pracovní život v současné české společnosti“ další členka řešitelského týmu Marta Vohlídalová. Její příspěvek, v němž se mimo jiné věnovala problematice malého využívání částečných úvazků, intenzitě práce a pracovní flexibilitě, mapoval současnou situaci na českém trhu práce v kontextu EU včetně polistopadového vývoje. Jako skupiny s největší pracovní zátěží, u nichž analýza potvrdila značně zhoršenou možnost slaďovat soukromý a pracovní život, se v českém prostředí ukázali být na jedné straně lidé z horních pater zaměstnanecké hierarchie – manažeři a manažerky a muži-podnikatelé, na straně druhé však k této skupině náleží i méně privilegované zaměstnanecké skupiny provozních pracovníků a pracovnic ve službách a obchodu. Ve svém dalším příspěvku „Práce, rodina a partnerské vztahy“ Marta Vohlídalová uvedla, že právě těmto skupinám lidí zasahuje pracovní život nejčastěji do života soukromého a stává se tak častou příčinou pocitů napětí i partnerských a rodinných konfliktů.

Prezentací „Práce a pracoviště jako sféry důvěry a soukromí“ Hany Maříkové se diskuse přesunula od sféry rodiny blíže ke sféře práce. Hlavním tématem tohoto vystoupení bylo vytváření a fungování sociálně blízkých vztahů, ať už kamarádských, přátelských nebo mileneckých v oblasti placené práce. Ukázalo se, že ve vysoce formalizovaném prostředí placené práce se vytváří mnoho přátelských vztahů. Hana Maříková však uvedla, že ačkoliv je práce pro mnohé lidi velice důležitou životní hodnotou a v mnoha případech plní i významnou „identitotvornou“ funkci, u velké většiny lidí profesní život nenahrazuje rodinný a soukromý život, jak tvrdí někteří současní autoři.

Vystoupení s názvem „Reprodukční plány, porodnost a bezdětnost v ČR“ další členky řešitelského týmu Hany Haškové do jisté míry předznamenalo i hlavní téma následující diskuse – nízká porodnost a rodinná politika. Příspěvek Hany Haškové se zabýval především vlivem různých faktorů na rozhodnutí o (ne)založení rodiny. V souvislosti s hodnocením příčin rapidního poklesu porodnosti po roce 1989 v rámci české odborné veřejnosti probíhá již poměrně dlouhou dobu diskuse mezi stoupenci dvou odlišných přístupů – jedni akcentují důvody strukturální a ekonomické (tj. pokles životní úrovně rodin s malými dětmi, malá dostupnost bydlení, diskriminační praktiky zaměstnavatelů), druzí naopak zdůrazňují proměnu hodnot a také rostoucí pluralitu možností seberealizace (studium, cestování, kariéra apod.). Zjištění Hany Haškové však spíše než na určující vliv strukturálních nebo hodnotových determinant poukazují na koexistenci obou typů těchto faktorů v procesu plánování rodičovství.

Během závěrečné diskuse byla položena otázka týkající se cílů rodinné politiky a jejích možností, jak stav dlouhodobého poklesu porodnosti pozitivním způsobem ovlivnit. Má být rodinná politika propopulační? Jak má být orientována? K čemu má přispívat? A je současná rodinná politika vůbec k něčemu? Kateřina Příhodová, zastupující ředitelka odboru rodinné politiky na MPSV, popsala trend současné rodinné politiky následujícím způsobem: podle ní není cílem nastavení jednoznačně propopulační politiky. Stát by se měl snažit podporovat všechny lidi, kteří se rozhodnou mít děti, usnadnit jim jejich situaci, umožnit lepší skloubení práce a rodičovství a eliminovat negativní dopady, které tato sociální událost může mít na životy rodičů. Celá situace je tak poměrně komplikovaná, přičemž problém nízké porodnosti nelze zdaleka vyřešit pouze zásahy státní politiky. Jak uvedla Hana Hašková, už proto, že reprodukční plány neovlivňují pouze ekonomické faktory, ale podílejí se na nich samozřejmě i přání a hodnoty partnerů, které do jisté míry odrážejí i celkové ladění společnosti. Důležité je především odstranění diskriminace rodičů s dětmi a zvláště matek s malými dětmi, rozšíření a zkvalitnění zařízení péče o malé děti (zvláště o děti v „předškolkovém“ věku) a zejména větší rovnost žen a mužů ve sféře soukromé i veřejné. Teprve tehdy, když přestane být rodičovství, a zvláště mateřství chápáno společností jako handicap pro uplatnění na pracovním trhu, můžeme možná očekávat i úspěšné vyřešení problému zvaného „extrémně nízká plodnost“.
Ještě dodejme, že pro zájemce jsou k dispozici webové stránky výzkumného projektu Souvislosti proměn pracovního trhu a forem soukromého, rodinného a partnerského života v české společnosti (http://soc.cas.cz/promeny), kde je možné najít plné znění všech příspěvků přednesených při příležitosti tohoto semináře spolu s dalšími informacemi vztahujícími se k tomuto výzkumnému projektu.