Jedinou šancí jak uspět v současné době krize ohrožující rozvoj naší vědy a techniky i z pohledu sporů o státní dotace, je nesrovnatelná rychlost v modernizaci výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Nejde jen o inovaci jednoduchých výrobků ve stovkách či tisících, ale často o zlepšování jakosti statisíců či milionů výrobků jejich novou konstrukcí a technologií produkce, které bez zvyšování výrobních nákladů přispějí u různých strojů k ekonomicky výhodnějšímu provozu. To se např. týká zdokonalování funkce automobilových motorů, zavádění nových výrobních technologií a v poslední době zavádění nových materiálů. Rychlý pokrok v aktuálních vědních oborech, zejména v počítačové, automatizační a informační technice a nových konstrukčních materiálech je realizován výzkumnou a vědeckou činností ve výzkumných ústavech, na technických vysokých školách a v podnicích produkujících výrobky s automatickými činnostmi.
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace
Máme-li zlepšit dosažené pozice ve výzkumu, vývoji a produkci, je třeba přijmout vládní pomoc, která by měla být tvůrčím projektem Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Ta by měla z celostátního hlediska řídit optimální zaměření výzkumu a vývoje a rychlé zavádění jejich výsledků do produkce. Měla by navrhovat podporu vlády pro průmyslové obory, které mají rozhodující vliv na zvyšování ekonomické a společenské pozice České republiky. To však vyžaduje, aby Rada byla soustavně řízena tvůrčím předsedou s cílem navrhnout reálnou koncepci rozvoje vědy a techniky v ČR a dbát na její plnění zejména v oborech dávajících šanci prosadit se i v současné době poznamenané celosvětovou krizí na světovém trhu. To vyžaduje, aby na rozhodujících místech v Radě pracovali lidé se zkušenostmi získanými ve vědecké, výzkumné a vývojové činnosti s přehledem o situaci ve světovém technickém pokroku a na světovém trhu. Namístě je otázka: řídí Rada koncepci aplikovaného výzkumu v České republice zahrnující i zavedení výsledků tohoto výzkumu do produkce? Zná vůbec jeho aplikační výsledky?
Nynější předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj, současný premiér Jan Fischer, stejně jako předchozí předseda Rady Mirek Topolánek, nemají na řízení Rady čas. Podle zahraničního tisku předseda finské vlády, který je též předsedou finské Rady pro vědu a technologie (STPC), věnuje více než 30 % pracovního nasazení řízení této instituce s cílem, aby schválená koncepce rozvoje finského výzkumu a vývoje byla plněna. Členové této Rady jsou další významné osobnosti. Naše Rada potřebuje důsledné odborné řízení a nikoliv být útvarem technické administrativy bez tvůrčích zásahů do právě existujícího stavu výzkumné a vývojové základny České republiky.
Akademie věd obdrží na svou činnost od státu výrazně méně peněz
V nástupním projevu Jan Fischer oznámil, že rozvoj vědy, výzkumu a vývoje nebude omezován. Zanedlouho však vláda na návrh Rady vlády pro výzkum a vývoj schvaluje snížení dotace státu pro příští rok Akademii věd ČR o více než miliardu, tedy přibližně o 20 %. V letech dalších navrhované snižování má pokračovat razantněji.
Státní rozpočet na výzkum, vývoj a inovace je zmrazen přibližně na částku 24,8 mld. korun v důsledku působení celosvětové hospodářské a politické krize. V České republice pracuje ve výzkumu 26 300 lidí a na Akademii je z nich 12,4 %.
Značné snížení dotace pro AV ČR vysvětluje sekretář Rady vlády pro výzkum a vývoj deníku Právo tím, že většina výzkumu a vývoje probíhá na vysokých školách. Podle Rady vykazuje AV ČR ve srovnání s vysokými školami nižší výsledky. Nevím, podle jakých měřítek lze porovnávat aplikovaný výzkum a vývoj se základním výzkumem. Profesor Petr Zuna z ČVUT a prezident Inženýrské Akademie ČR, nesouhlasí s pracovníky Akademie, kteří soudí, že jde o poškození AV ČR a základního výzkumu. Zpochybňuje však i správnost nastavení hodnotících kritérií výsledků základního a aplikovaného výzkumu, které jsou příčinou snížení státní dotace pro Akademii.
Netřeba pochybovat, že v ústavech Akademie věd, kde se řeší úkoly základního výzkumu, mají výsledky těchto řešení jiné cíle, než bezprostředně zdokonalovat novou technikou výrobky přicházející v úvahu pro současný trh. To je úkolem aplikovaného výzkumu. Řada ústavů Akademie věd je zaměřena na bádání a základní výzkum v technických i netechnických oborech. Je třeba připomenout, že podstatné zvýšení technické úrovně výrobků ve více oborech bylo možné jen na základě příznivých výsledků základního výzkumu. V některých ústavech AV ČR se mohou objevovat nedostatky ve vědecké práci, které by mělo vedení neprodleně odstranit.
Bylo by možné pokračovat výčtem jmen dalších vědců, kteří svou prací získali uznání pro Českou republiku. Jde o to, aby prostředky na základní a aplikovaný výzkum obdrželi schopní výzkumníci za kvalifikované a užitečné výsledky své práce. Toto hledisko musí platit i pro pracovníky Rady vlády pro výzkum a vývoj. Je žádoucí posoudit její řízení, odbornou kvalifikaci pracovníků Rady (výsledky tvůrčí činnosti ve výzkumu), která je základním předpokladem pro správné rozhodování ve vysoce odborných záležitostech.
Čeští vědci z AV ČR mají na svém kontě řadu převratných objevů a vynálezů, využívaných v celém světě:
* Antonín Holý objevil prostředky, které léčí AIDS a žloutenku typu B a nyní se testují nové přípravky léčící rakovinu lymfatických uzlin nebo chronickou leukémii
* Oldřich Jirsák se svým týmem jako první v roce 2004 sestavil stroj pro výrobu nanovláken
* Rudolf Zahradník patří k zakladatelům české kvantové chemie a jeho práce jsou vysoce ceněny v zahraničí
* Armin Delong je zakladatelem elektronové mikroskopie a iniciátorem naší výroby konkurenceschopných elektronových mikroskopů.
cs 
