Věda zaručuje kvalitní vzdělání

Vysokým školám a univerzitám byla dlouho upírána funkce výzkumných zařízení. Ačkoli se tato situace výrazně změnila, ani dnes není postavení vědy v těchto institucích zcela jasné. Doložil to diskusní pořad Třetí dimenze Českého rozhlasu Leonardo.

Pražské vysoké školy a univerzity pořádaly na sklonku minulého roku v pořadí už třetí Den vědy, zastřešený hlavičkou Scientia Pragensis. Jednodenní přehlídka vědeckých a výzkumných programů v aule Vysoké školy ekonomické v Praze měla oslovit především studenty, adepty vysokoškolského studia, ale také zainteresovanou veřejnost. Od doby konání prvního ročníku se však mnohé v české vědě a společnosti změnilo. Posunuly se tedy i dosavadní cíle Dne vědy pražských vysokých škol?

„Výzkum prováděný na vysokých školách je integrální součástí jejich činnosti. O toto pojetí jsme usilovali v posledních dvaceti letech a rámcově se to snad podařilo,“ uvedl rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl. Přesto má podle jeho slov univerzitní výzkum svá specifika: „Nechceme a nemůžeme rezignovat na úkoly vzdělávací instituce, ale pouze výzkumná aktivita zaručuje z dlouhodobého hlediska dostatečnou kvalitu školy.“ Nelze se proto divit, že vysokoškolská praxe je neustálým vyvažováním výuky a vědy. Nároky kladené na pedagogy jsou vysoké a ohodnocení tomu často neodpovídá.

            Scientia Pragensis proto vyznívá i jako festival kvalitní a zajímavé výzkumné práce v době, kdy média korektnost některých vysokých škol oprávněně problematizují. „Dlouhodobě se přesto snažím, a je to můj osobní zájem, aby měl náš stát, pokud jde o kvalitu vzdělání, stejně dobré renomé, jako míval v rámci Evropy před druhou světovou válkou,“ doplnil rektor VŠCHT Praha Josef Koubek.

Vysoké školy a univerzity mají zároveň vyřešit personální situaci české vědy do budoucna. Momentálně chybí střední generace vědců, mnoho doktorandů odchází do zahraničí. „Je pochopitelné, že člověk v určitém věku už chce založit vlastní existenci. Našim doktorandům se snažíme vytvářet maximálně vstřícné podmínky,“ ujistil Josef Koubek. Obdobně se k problematice postgraduálního studia postavil i Václav Hampl. Přesto není finanční situace doktorandů jednoduchá. Zatím se ČR řadí v rámci Evropy k zemím, kde postgraduální studium dokončí jen malá část zájemců. Vliv na to mají možnosti dalšího uplatnění, které nejsou v současnosti nijak lákavé. Studium proto dokončují jenom skuteční nadšenci. Je evidentní, že problém české vědy a výzkumu má své hlubší společenské kořeny a jeho řešení nemůžeme zužovat jenom na nápadné otázky financování Akademie věd ČR. Na obzoru jsou personální problémy, jejichž řešení nebude rozhodně snadné. Scientia Pragensis se snaží alespoň v regionálním pražském měřítku ukázat, že vysoké školy a univerzity mají co nabídnout a že jejich vztah k dalším výzkumným institucím je vztahem spolupráce a snad i vzájemných ohledů.