Webová prezentace výstavy
28. říjen: proměny jednoho výročí – 5
Válka
„Stojíme pevně a odhodlaně, jednotni a zoceleni na půdě naší Republiky. Stojíme věrně a poctivě za naší vládou v Paříži, za presidentem Benešem! Věříme v nový, slavnostní a vítězný 28. říjen a pro tento den Osvobození jsme zde všichni, semknuti v jeden celek a připraveni… Tak k nám promlouvá letošní 28. říjen: Stůjme opět svorně vedle sebe, učitel vedle dělníka, řemeslník vedle studenta, rolník vedle úředníka, katolík vedle českého bratra, komunista vedle národovce. Blaho vlasti budiž nám nejvyšším příkazem!“
V boj, 1939, č. 26.
V předvečer 28. října 1939 se začaly objevovat u pražských pomníků a pamětních desek květiny se zakázanými československými trikolórami a svíčkami. Na zdech a lampách byly vylepeny ilegální letáky a povzbuzovaly k demonstraci. Protesty proti nacistické okupaci proběhly na dalších místech republiky. Pražská demonstrace byla tvrdě potlačena gestapem, SA, SS, SD a protektorátní policií; v centru města bylo vážně zraněno deset lidí. Jméno jednoho z nich, Jana Opletala, se stalo na příště symbolem českého vzdoru proti okupantům. Ve stejný den byla v Praze na Národní třídě v galerii Pictura otevřena výstava Žid – největší nepřítel lidstva. Za války byl svátek připomínán Čechy a Slováky v exilu, doma byla vzpomínka na něj pouze příslibem do budoucnosti. Již v roce 1942 měl v moskevském exilu Klement Gottwald projev, ve kterém prohlásil, že je potřeba 28. říjen chápat nově a především vyzdvihl význam říjnové revoluce v Rusku.