Hlavička MÚA

Obsah webové prezentace

Od řas k jádru. Vědy o živé a neživé přírodě na půdě Akademie věd

  1. Úvod, plakát
  2. Vědecké expedice – výzkum Antarktidy
  3. Expedice – Zikmund a Hanzelka
  4. Jaroslav Heyrovský
  5. František Burian
  6. Alois Zátopek
  7. Meteorologie
  8. Algologie – problematika krmných řas
  9. Radim Kettner, Geografie, geologie a průzkum slovenské krasové jeskyně Domica
  10. Jaromír Klika, Ochrana krajiny
  11. Jaderný výzkum – Jaderná elektrárna A-1 Jaslovské Bohunice, Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně u Moskvy
  12. Čs. komise pro výzkum a využití kosmického prostoru – Interkosmos

Zoomovací technologie v albech

Obsah alba můžete prohlížet buď přímo v náhledovém rámečku na výchozí stránce nebo v celoobrazovkovém režimu na samostatné stránce (volba fullscreen v rámečku vpravo nahoře). Podrobnosti si přiblížíte pomocí lupy (+-), zobrazující se po umístění kurzoru nad vybrané místo v albu.

Nezobrazuje se vám obsah rámečku? Zkontrolujte, zda máte v prohlížeči webu nastaveno otvírání flashových animací (povolte), případně zda máte nainstalovánu novější verzi Adobe Flash plug-inu (stáhněte si volný Flash Player).

Webová prezentace výstavy

Od řas k jádru. Vědy o živé a neživé přírodě na půdě Akademie věd – 12

Čs. komise pro výzkum a využití kosmického prostoru – Interkosmos


Rozvoj kosmického výzkumu nastal koncem padesátých let, kdy byl především doménou tehdejších dvou velmocí – SSSR a USA. Na přelomu 60. a 70. let se do kosmického výzkumu zapojily i další země, jejichž účast byla usnadněna vytvořením organizací sdružujících kapacity a finanční prostředky.
Ve světě existovala v podstatě dvě sdružení států založená ke společnému výzkumu kosmu. Jako první byla v r. 1964 založena European Space Agency (ESA), sdružující 13 členských států (Francie, SRN, Anglie, Nizozemí, Itálie, Rakousko, Belgie, Dánsko, Španělsko, Irsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko). Druhým sdružením byl program Interkosmos, založený v r. 1966 9 členskými zeměmi tehdejšího bloku socialistických zemí (SSSR, Bulharsko, Československo, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko) z iniciativy vlády SSSR. Členským zemím v rámci spolupráce na programu Interkosmos bylo poskytnuto společné využití své kosmické techniky. Ke koordinaci národní účasti byly v členských zemích ustaveny národní orgány (komise) pro kosmický výzkum působící při Akademiích věd.
Československá účast byla schválena československou vládou; 18. dubna 1966 byla při Československé akademii věd zřízena Čs. komise pro spolupráci ve výzkumu a využívání kosmického prostoru – Interkosmos, řídící a koordinační orgán.
Do čs. účasti v programu Interkosmos se zapojily četné ústavy ČSAV – hlavními byly Astronomický ústav, Fyzikální ústav, Geofyzikální ústav, Ústav dozimetrie záření, Ústav fyziky atmosféry, Ústav teorie informace a automatizace, Ústav organické chemie a biochemie, Biofyzikální ústav, Fyziologický ústav, Mikrobiologický ústav, Botanický ústav, Geografický ústav, Ústav krajinné ekologie, Vývojové dílny. Kromě nich se na výzkumu podílely i vysoké školy, rezortní výzkumné ústavy a některé výrobní podniky.
Do roku 1989 se Československo v rámci programu Interkosmos aktivně podílelo na 136 kosmických experimentech na 57 kosmických objektech, z nichž dva byly československé konstrukce (čs. družice Magion).

< K předchozímu panelu |

Aktualizováno: 2009-01-21       © Obsah: MÚA AV ČR, web: webmaster, 2008.