Interdisciplinární analýzy vybraných paleolitických lokalit podunajské Evropy (Dolní Věstonice-Pavlov, Předmostí, Mladeč, Stránská skála, Bohunice, Dzeravá skala...) se v současnosti opírají o tezi afrického původu anatomicky moderního člověka, který z našeho prostoru vytlačil původní neandertálskou populaci. Tuto tezi vytyčily genetické studie a antropologické analýzy ji rámcově potvrzují.
Nově formulovaná hypotéza předpokládá, že příchod moderní populace se odehrál v několika vlnách. Každá z nich (levallois-leptolitické industrie, aurignacien a gravettien) má svou konkrétní problematiku a v archeologickém a antropologickém záznamu se neprojevují podle jednotného vzorce. Podunajská Evropa nehrála jen pasívní roli příjemce cizích populací. Technologie a umění aurignacienu evidentně vzniklo teprve v Evropě a technolo/typologie následného gravettienu, i když je introdukovaná z Předního východu a severní Afriky, se v Evropě obohatila novými prvky komplexního chování, výrobních technologií, lovu velkých savců, rituálů a umění.
Středisko pro paleolit a paleoetnologii průběžně zkoumá lokality vztahující se ke všem uvedeným "vlnám", avšak poslední příklad, tedy expanze, následná adatace a prudký rozvoj gravettienu, je na moravských lokalitách doložen nejviditelněji. Dílčí výsledky jsou prezentovány v rámci monografické řady Dolnověstonické studie (zatím 14 svazků) a na mezinárodních sympoziích (za posledních pět let Liege, Řím, Lisabon, Lyon, Mikulov, Blaubeuren, Taškent, Altaj, Cambridge, Les Eyzies, Vídeň...).
Archeologický ústav AV ČR, Brno
