Topografie

Výzkum/ Topografie

Umělecké památky Čech, díly I–IV

Soupisy uměleckých památek Čech patřily od založení Ústavu dějin umění AV ČR (tehdy Kabinet pro teorii a dějiny umění) v roce 1953 k jednomu ze základních úkolů. Navázaly na ediční řadu České akademie pro vědy, slovesnost a umění, v níž vyšel v roce 1897 Soupis památek okresu kolínského. Za redakce Zdeňka Wirtha připravil Kabinet k vydání nejprve jednosvazkovou publikaci Umělecké památky Čech (1957). V letech 1958–1963 probíhal terénní výzkum, původně zamýšlený jako opravy a rozšíření jednosvazkové topografie. Jeho výsledky, spojené často s dokumentací devastace a zániku památek v pohraničí a tažebních pásmech, dokumentuje čtyřsvazková publikace připravená pod vedením Emanuela Pocheho, která vyšla v letech 1977–1982.

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech I. A –J, Praha 1977.

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech II. K–O, Praha 1978.

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech. III. P–Š, Praha 1980.

Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech. IV. T–Ž, Praha 1982.

Umělecké památky Prahy, díly I–V

Projekt Uměleckých památek Prahy si klade za cíl doplnit mezery v umělecko-historické topografii Čech. Původní soupisové práce, řízené Archeologickou komisí Hlávkovy akademie, se soustředily na zpracování po tehdejších administrativních okresech. To sice památkový fond hlavního města z projektu nevylučovalo, nicméně úkol byl naplněn jen částečně svazky Antonína Podlahy postihujícími částečně toliko Hradčany s Pražským hradem. Po přehodnocení koncepce soupisů Zdeňkem Wirthem před 2. světovou válkou pak pod vedením Emanuela Pocheho došlo k vydání čtyř svazků Uměleckých památek Čech (1977–1982), ty však nezměrné bohatství pražských památek opět nezahrnovaly. K úkolu se proto přihlásil v roce 1991 Ústav dějin umění Akademie věd, kde se konstituovalo nové oddělení umělecko-historické topografie, zprvu vedené Pavlem Vlčkem. Práce na úkolu, subvencované Grantovou agenturou České republiky, započaly v roce 1993 a pokračují dodnes.

Dosud byly vydány díly:

Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov (Pavel Vlček a kol.), Praha 1996.

Umělecké památky Prahy. Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1) (Růžena Baťková a kol.), Praha 1998.

Umělecké památky Prahy. Malá Strana (Pavel Vlček a kol.), Praha 1999.

Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany (Pavel Vlček a kol.), Praha 2000.

V současnosti se dokončuje příprava do tisku posledních tří svazků V. dílu:

Umělecké památky Prahy. Velká Praha. A–L (Pavel Vlček a kol.);

Umělecké památky Prahy. Velká Praha. M–Š (Dalibor Prix a kol.) a

Umělecké památky Prahy. Velká Praha. T–Ž (Dalibor Prix a kol.).

Umělecké památky Moravy a Slezska, díly I–IV

V době dokončování čtyřsvazkového projektu Umělecké památky Čech v roce 1982 se Ústav dějin umění na základě iniciativy Josefa Krásy zaměřil na protějškový úkol zmapovat památkové bohatství Moravy a české části Slezska, kde dosud chyběly jakékoliv umělecko-historické soupisy, srovnatelné s evropským soupisovým trendem. Pracemi, které započaly v roce 1980 byl pověřen Bohumil Samek a později v 90. letech 20. století se vedení Ústavu dějin umění podařilo v Brně stabilizovat skromné detašované pracoviště, jehož hlavním úkolem se staly právě moravské památkové soupisy. Vyčerpávající projekt, v jehož průběhu se ukázalo, že původní jednosvazkový záměr neodpovídá moderním zásadám umělecko-historických topografií, zadání narostlo až na čtyři projektované svazky, jež překračují možnosti původně jediného zpracovatele, běží dodnes.

Dosud vyšly díly:

Umělecké památky Moravy a Slezska. 1. A/I (Bohumil Samek), Praha 1994.

Umělecké památky Moravy a Slezska. 2. J/N (Bohumil Samek), Praha 1999.

V současné době se dokončuje příprava do tisku třetího dílu:

Umělecké památky Moravy a Slezska. 3. O/P (Bohumil Samek a kol.)

a rozpracován je závěrečný čtvrtý díl:

Umělecké památky Moravy a Slezska. 4. R/Ž (Bohumil Samek – Dalibor Prix a kol.).