Správná odpověď je ta, že to nikdo pořádně neví a že i ty nejlepší dlouhodobé předpovědi mají úspěšnost kolem 66 %. Nicméně určité indikátory klimatických trendů přeci jen existují. Je to především vývoj počasí v uplynulých měsících, klimatické modely a pak celá řada měření povrchové teploty oceánů, kde se jedná nejenom o průměrné teploty, ale hlavně o rozdíly mezi oblastmi, protože ty ovlivňují směry větrů.
Co můžeme říct poměrně přesně? Je nepravděpodobné, že by tato zima – jak bylo médii ohlášeno –
byla ta nejchladnější za posledních tisíc let. V prvním tisíciletí byly pravděpodobně
nejchladnější zimy v letech 535–538, kdy nízké teploty byly způsobené výbuchem velké
sopky – v tomto případě nejspíš indonézského vulkánu Rabaul. Nejchladnější zimy tohoto
tisíciletí spadají do některých studených období malé doby ledové a souvisí buď s celkovou
cirkulací, nebo sopečnými výbuchy. Oceánské proudění spíš ovlivňuje teploty v měřítku několika
desetiletí.
Pokud se podíváme na předpovědi amerických, anglických a německých agentur, tak žádná
z nich nesahá dál než do ledna, tedy tři až čtyři měsíce dopředu. Předpovědi mají tyto shodné
rysy:
- Bude panovat poměrně velký rozdíl mezi severnějšími a jižnějšími oblastmi. Severní mají být víc studené a jižní naopak o něco teplejší vůči normálu. Česká republika však leží právě v tom širokém rozhraní mezi pásmem, které je „teplejší než obvykle“, a pásmem, jež je „studenější než obvykle“, takže počasí u nás bude záviset na tom, kde se ustálí vliv studené arktické oscilace.
- Většina předpovědí zmiňuje chladnější počátek podzimu, nevyrovnaný konec podzimu a celkově chladnější zimy, jež mohou být v lednu až skoro 2 °C pod dlouhodobým normálem. Srážky se očekávají buď v normálu, nebo mírně nad normálem, což však nevylučuje možnost lokálních povodní. Neměly by však být četné.
- Větším problémem než voda a teplota může být silný vítr, který má být i díky nevyrovnanému chodu častější než v jiných letech.
Pokud se na nejisté budoucí počasí podíváme pod zorným úhlem posledních měsíců, očekával bych
situaci, jakou již dobře známe – střídání anomálně teplých a anomálně studených období
trvajících pár týdnů, ale s tendencí k nižším teplotám. V této souvislosti mě nejvíc
zaujala zpráva z Los Angeles, kde v tomto roce sice naměřili nejvyšší teplotu od počátku
instrumentálních měření, ale v druhém nejchladnějším létě. Něco podobného, ale
v mírnějším vydání bych čekal i u nás. Neměli bychom si však nechat ujít meteorologickou
estetiku. V málokterém roce bylo takové množství nádherných mraků nezvyklých barev a efektních
barev oblohy jako letos.
8 Oct 2010
