Spraš a sprašová step - přehlížený biom ledových dob II. Spraš - významný prvek glaciální krajiny

Ložek V.

Spraše byly obvykle zkoumány po stránce litologické, takže máme dostatek údajů o jejich zrnitostním a mineralogickém složení, chemismu i úložných po­měrech, stejně jako o původu a přínosu horninového materiálu, z něhož se skládají. Z těchto poznatků se někteří autoři po-kouše­li rekonstruovat i prostředí jejich tvorby, kdežto výpovědi sprašových fosilií se věnova-la menší pozornost, i když spraše poskytly četné nálezy kostí savců a také bylo známo, že většinou obsahují četné ulity plžů. Teprve během druhé poloviny 20. stol. se podařilo odstra-nit nedostatky poznatků o spraši, přičemž rozhodující roli hrálo jak přesné vymezení pojmu spraš, tak řádné poznání ekologie měkkýšů. Rovněž bylo třeba vyhnout se nekritické aplikaci poznatků o glaciálu severozápadní Evropy v našem prostoru, který představuje odlišný region. V jeho nížinách a pahorkatinách nepřevládaly tundrovité formace, nýbrž sprašová step, kde sice roční průměry teploty se pohybovaly několik stupňů pod bodem mrazu, ale vrchol léta mohl být stejně teplý jako dnes – podobně jako tomu je v jihosibiřských pustinách. Poznání sprašové stepi je tak základním východiskem nejen k rekonstrukci glaciálního prostředí v na­šich teplých oblastech, ale i k správnému pochopení procesů, které utvářely naši přírodu a krajinu od vrcholného glaciálu do současné podoby.

str. 146