V době, kdy se neustále hovoří o efektivitě vědy a výzkumu, navrhuje vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace premiérovi, aby prosazoval stejný přístup ke všem výzkumným institucím a prosadil ve vládě „demokratickou“, tedy plošnou redukci rozpočtu na vědu. Plošné snižování se logicky nelíbí Akademii věd.
V době, kdy se neustále hovoří o efektivitě vědy a výzkumu, navrhuje vládní Rada pro
výzkum, vývoj a inovace premiérovi, aby prosazoval stejný přístup ke všem výzkumným institucím a
prosadil ve vládě „demokratickou“, tedy plošnou redukci rozpočtu na vědu. Určitě nejsme všichni
stejně úspěšní, to platí v životě, stejně jako ve vědě. Nedávné mezinárodní hodnocení
vědeckých institucí, tzv. „SCImago Institutions Ranking: 2009 World Report“, roztřídilo více než
2000 hodnocených institucí celého světa do pomyslného žebříčku kvality. V něm se do první
stovky těsně vešla Akademie věd (99. místo), na začátku třetí stovky je Univerzita Karlova
(203. místo) a pak dlouho nic – až na 758. místě je naše další univerzita, konkrétně Masarykova.
Řada našich dalších výzkumných institucí se do žebříčku vůbec nevešla – to jim ale nebrání říkat,
že správné je mít na všechny stejný metr, a když se musí ubrat, pak prý všem stejným
procentem.
Věc má ještě další háček – když někomu nejprve výrazně navýšíme rozpočet a pak plošně ubereme
pár procent, proč by vlastně protestoval? V této situaci je např. Ministerstvo průmyslu a
obchodu, které mimochodem investuje peníze i do projektů typu "Pasivní detekce a lokalizace
člověka za překážkou" (projekt MPO č.
FI–IM/015), jehož absurdní výsledky nedávno (30. srpna) zpopularizoval pořad „
Reportéři ČT“. V tomto konkrétním případě, k němuž se ministerstvo stále odmítá vyjadřovat,
jde ale o „pouhých“ 29 mil. Kč z peněz daňových poplatníků, to přece stát hravě
unese!
Plošné snižování se logicky nelíbí Akademii věd: na rozdíl od MPO jí totiž nejenže nikdo
velkoryse nepřidal, ale naopak přišla letos o půlmiliardu korun v důsledku nesmyslných návrhů
bývalé vládní Rady – že by trest za onu mezinárodní úspěšnost? Navíc, Akademie věd je institucí,
která dlouhodobě vykazuje nejvyšší produktivitu ve výzkumných výsledcích na vědeckého pracovníka
v rámci celé ČR. Zmíněná plošná redukce by znamenala pokles rozpočtu AV o více než 1,1
miliardy korun oproti roku 2009.
Je zajímavé, že ani současná vládní Rada na argumenty Akademie věd neslyší a překvapivě rychle
zapomíná i na masivní kritiku Rady bývalé. Vědcům z AV nezbývá než urychleně přijít se
zaručeným prostředkem na zlepšení sluchu i paměti. Je tady ale jeden problém – do středečního
jednání vlády o rozpočtu by to nestihl ani prof. Antonín Holý.
Jiří Drahoš
20 Sep 2010
