archeologická památková péče v ČR (Čechy)

památková ochrana archeologických pramenů

Archeologické movité a nemovité nálezy jsou chráněny zákonem o státní památkové péči 20/1987Sb., ve znění vyhlášky 242/91 Sb. a tzv. Maltskou konvenci (ETS č. 143), které definují principy péče o společné kulturní dědictví, skryté v zemi. Úmyslné ničení archeologických nemovitých a movitých nálezů, včetně rabování památek detektory, může a bývá stíháno nejen v rámci postihů zákona 20/1987Sb., v platném znění, ale také soudně dle trestního práva. Obecnou prioritou mezinárodní konvence je ochrana archeologického fondu v jeho přirozeném prostředí. Postup ochrany archeologického dědictví naší země v případě potřeby řeší naše zákonná úprava. Územím s archeologickými nálezy je přitom celé území naší republiky kromě míst vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených.

nástin organizace archeologické památkové péče v ČR

Výkonnou mocí v rámci ochrany archeologického fondu jsou pověřeny příslušné státní orgány, mající ve své působnosti výkon státní památkové péče (okresní úřady, magistráty). Odbornými složkami jsou, kromě archeologických ústavů AV ČR, oprávněné organizace dle znění §21, odst.2 cit. zákona (státní památkové ústavy, ústavy archeologické památkové péče, muzea a všeobecně prospěšné společnosti). Oprávněným organizacím tak jsou svěřena určitá území na základě povolení Ministerstva kultury České republiky a dohodam uzavřených s Akademií věd České republiky. Může to být působnost celostátní, krajská či okresní v návaznosti na možnosti dané oprávněné organizace. Tyto organizace pak v souladu s rozhodnutími výkonných orgánů státní památkové péče vykonávají archeologickou památkovou péči svěřeného území.