Milé čtenářky, milí čtenáři,

vítejte u říjnového čísla Sociowebu, které se již tradičně zabývá politickými tématy. Tentokrát se naše články zaměří na vybrané výsledky projektu RECON – Rekonstituování demokracie v Evropě [1], v jehož rámci od roku 2007 po dobu pěti let více než 100 výzkumníků z celé Evropy a z Nového Zélandu řeší otázku, zda je demokracie v Evropě možná v podmínkách pluralismu, diversity a víceúrovňového vládnutí. Součástí projektu, řízeného norskou ARENOU – Centrem pro Evropská studia na Universitě v Oslu, je i tým českých výzkumníků a výzkumnic oddělení Sociologie politiky SOU AV ČR, v.v.i., kteří pro Vás připravili toto vydání Sociowebu.

Nejprve stručně k cílům projektu. Projekt RECON je založen na třech modelech představujících možné scénáře budoucího vývoje Evropy. Každý z těchto modelů předpokládá, že vládnutí v Evropě se proměňuje, a představuje a také hodnotí jiné možnosti těchto možných změn. Zatímco první model představuje možnost nového zarámování Evropské unie jako fungujícího regulatorního režimu a proměna demokracie se odehrává na národní úrovni, v rámci druhého modelu se Evropská unie proměňuje ve víceúrovňový federální stát a ve třetím modelu dochází k vývoji směrem k Unii post-národních jednotek s explicitním kosmopolitním charakterem demokracie a vládnutí. Každý z těchto – hypotetických – modelů předpokládá důraz na jiné hodnoty. Projekt hodnotí nejen to, zda jsou tyto modely v současné době aplikovatelné, ale také to, jaká je možná míra jejich přijetí občany a elitami členských zemí.

Autorky a autor říjnových příspěvků Sociowebu prezentují aktuální výsledky právě probíhajícího výzkumu. Jejich cílem není prezentovat komplexním způsobem celý projekt, který je tematicky rozsáhlý, ale nabídnout čtenářům pohled na právě řešená témata, která jsou aktuální nejen v rámci evropské vědecké komunity, ale také v českém veřejném prostoru.

V rámci svého příspěvku „Proměna evropského diskursu v České republice“ nabízí Petra Guasti analytický pohled na český politický prostor v průběhu ratifikace Lisabonské smlouvy. Autorka zdůrazňuje fakt, že v tomto období došlo v České republice k výrazné proměně politického diskursu směrem ke konsensu v otázce budoucnosti evropského projektu. Zároveň však v tomto období došlo k politizaci a výrazné polarizaci evropské problematiky. Po shrnutí argumentů a argumentačních strategií zastánců a oponentů Lisabonské smlouvy autorka v závěru příspěvku konstatuje, že politické strany a političtí aktéři v čele s prezidentem Václavem Klausem hrají v české diskusi evropských témat klíčovou roli – formují daný proces a zprostředkují jeho výsledky občanům. Je tedy možné konstatovat, že dokud bude tento proces politicky dominován a bude převládat silně ideologizovaná diskuse, budou i nadále z veřejné diskuse vytlačovány hlasy občanů a občanské společnosti.

V následujícím příspěvku ”Parlamentní diskuse o Smlouvě o Ústavě pro Evropu a Lisabonské smlouvě v ČR”, shrnuje Tomáš Lacina výsledky analýz ratifikačních diskusí na půdě Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky. I zde autor poukazuje na silnou politickou a ideologickou polarizaci diskusí. Hlavním tématem, který rozděluje obě komory českého parlamentu, je otázka hloubky a směru evropské integrace a podoba institucionálních reforem EU. Jako nejdůležitější témata autor identifikuje obavu z prohlubování integrace na úkor národních států a jejich parlamentů, strach ze snižující se role malých členských zemí, otázku formy ratifikace – parlamentní ratifikace versus ratifikační referendum a konečně bezpečnostní aspekty Lisabonské smlouvy.

Další příspěvky se zabývají politickou komunikací o tématech spojených s evropskou integrací a vycházejí z komplexní analýzy českých online médií a diskusí v období před volbamy do Evropského parlamentu v roce 2009. Analýza byla součástí komparativního výzkumu online politické komunikace ve dvanácti zemích zapojených do projektu RECON a zahrnovala období 18. 5. – 10. 6. 2009.

Externí spolupracovnice týmu Jessie Hronešová se v článku ”E-sféra a její rostoucí vliv na participativní žurnalistiku” zabývá otázkou technologizace médií v České republice, a to jakým způsobem nárůst počtu uživatelů internetu změnil podobu poskytování a získávání informací. Za jednu z klíčových změn považuje autorka proměnu participativní žurnalistiky, v jejímž rámci mají čtenáři nejen možnost komentovat a hodnotit prezentované zprávy, ale mohou je rovněž přidat do svých profilů v rámci sociálních sítí a vést v rámci online komunity vlastní diskuse na individuálně zvolená témata. Vedle komunikačního potenciálu sociálních sítí upozorňuje autorka také na jejich mobilizační potenciál. Mediální sféra se proměňuje a umožňuje občanům, aby jejich hlas, pokud je politickou elitou ignorován, byl slyšen ve veřejném prostoru.

V dalším příspěvku ”Evropská tematika v online mediích” si Zdenka Mansfeldová všímá toho, jakým tématům se online media věnovala v období volební kampaně před evropskými volbami a kdo byli ti, kteří vstupovali do online diskusí. Volebni kampaň byla extrémně poznamenaná konflikty na domácí politické scéně, a to i v období českého předsednictví v Radě EU. Diskuse v online mediích ukázala nízkou informovanost o činnosti Evropského parlamentu a evropských institucí. Do diskusí v online mediích za zapojovali především běžní občané, kteří jinak mají jen omezenou možnost zapojit se do veřejné diskuse. Ačkoliv online media umožňují diskusi překračující národní hranice, v tomto připadě byla diskuse národní nejen z hlediska převážného zaměření na témata domácí politiky, ale i z hlediska zapojených aktérů.

V posledním příspěvku ”Volby do Evropského parlamentu 2009 na českých serverech” se Jessie Hronešová zabývá rostoucím významem internetových zpravodajských serverů v České republice. Autorka konstatuje, že online média sehrála v období před volbami do Evropského Parlamentu důležitou roli při formování veřejného mínění. Online média rychle a přehledně poskytovala informace o Evropské unii a platformu pro své čtenáře, kteří zde mohli veřejně vyjádřit své názory a postoje. V analyzovaném období celkový tón debat čtenářů na internetu vyzněl velmi kriticky vůči Evropské unii, a to zejména z důvodu nedostatku možnosti participace českých občanů na evropské politice. Online média a diskusní fóra tak poskytují prostor k vyjádření kritických postojů a lze předpokládat, že jejich role a dopad na formování veřejného mínění v budoucnosti dále poroste.


Milé čtenářky a čtenáři, doufáme, že Vám příspěvky říjnového Sociowebu nabízejí nový pohled na aktuální témata a přejeme Vám příjemné čtení.


Petra Guasti a Zdenka Mansfeldová
petra.guasti@soc.cas.cz
zdenka.mansfeldova@soc.cas.cz

[1] RECON – Reconstituting Democracy in Europe (2007 – 2011). Projekt 6. Rámcového programu financovaný Evropskou komisí, CIT4-CT-2006-028698. Více na http://www.reconproject.eu/


Příští číslo se zaměří na téma (nejen) ženského těla. Pozornost bude věnována tomu, jak je ženské tělo konstruováno ve vztahu k reprodukci či nereprodukci, jak je zacházeno s právem žen na tělesnou integritu a sebeurčení a jak gender těla spoluurčuje životní (i pracovní) dráhy žen i mužů.



Seznam článků tohoto čísla:
Proměna evropského diskursu v České republice (Petra Guasti)
Parlamentní diskuse o Smlouvě o Ústavě pro Evropu a Lisabonské smlouvě v ČR (Tomáš Lacina)
E-sféra a její rostoucí vliv na participativní žurnalistiku (Jessie Hronešová)
Evropská tematika v online mediích (Zdenka Mansfeldová)
Volby do Evropského parlamentu 2009 na českých serverech (Jessie Hronešová)
 
SOCIOweb_10_2010
SOCIOweb_09_2010
SOCIOweb_07_08_2010
SOCIOweb_06_2010
SOCIOweb_05_2010
SOCIOweb_04_2010
SOCIOweb_03_2010
SOCIOweb_11_2009
SOCIOweb_02_2010
SOCIOweb_01_2010
SOCIOweb_12_2009
SOCIOweb_10_2009
SOCIOweb_09_2009
SOCIOweb_07_08_2009
SOCIOweb_06_2009
SOCIOweb_05_2009
SOCIOweb_04_2009
SOCIOweb_03_2009
SOCIOweb_02_2009
SOCIOweb_01_2009
SOCIOweb_12_2008
SOCIOweb_11_2008
SOCIOweb_10_2008
SOCIOweb_9_2008
SOCIOweb_7_8_2008
SOCIOweb_6_2008
SOCIOweb_5_2008
SOCIOweb_4_2008
SOCIOweb_3_2008
SOCIOweb_2_2008
SOCIOweb_1_2008
SOCIOweb_12_2007
SOCIOweb_11_2007
SOCIOweb_10_2007
SOCIOweb_9_2007
SOCIOweb_8_2007
SOCIOweb_7_2007
SOCIOweb_6_2007
SOCIOweb_5_2007
SOCIOweb_4_2007
SOCIOweb_3_2007
SOCIOweb_2_2007
SOCIOweb_1_2007
SOCIOweb_12_2006
SOCIOweb_11_2006
SOCIOweb9_10_2006
SOCIOweb_8_2006
SOCIOweb_7_2006
SOCIOweb_6_2006
SOCIOweb_5_2006
SOCIOweb_4_2006
SOCIOweb_3_2006
SOCIOweb_2_2006
SOCIOweb_1_2006
SoCIOweb_5_2005
SOCIOweb_4_2005
SOCIOweb_3_2005
SOCIOweb_1-2_2005
SOCIOweb_10-12.2004.pdf
SOCIOweb_9_2004.pdf
SOCIOweb_1-6_2004.pdf
SOCIOweb_19-20_2003.pdf
SOCIOweb_17-18_2003.pdf
SOCIOweb_15-16_2003.pdf
SOCIOweb_13-14_2003.pdf
SOCIOweb_11-12_2003.pdf
SOCIOweb_10_2003.pdf
SOCIOweb_9_2003.pdf
SOCIOweb_8_2003.pdf
SOCIOweb_7_2003.pdf
SOCIOweb_6_2003.pdf
SOCIOweb_5_2003.pdf
SOCIOweb_4_2003.pdf
SOCIOweb_3_2003.pdf
SOCIOweb_2_2003.pdf
SOCIOweb_1_2003.pdf
SOCIOweb_0_2002.pdf
 
 
 


Vydává Sociologický ústav
AV ČR, v.v.i.
socmail@soc.cas.cz


Šéfredaktorka:
Věra Patočková

Redakční rada:
Daniel Čermák
Radka Dudová
Jana Chaloupková
Yana Leontiyeva
Pat Lyons
Petra Guasti
Natalie Simonová
Petr Sunega
Iva Štohanzlová
Eva Mitchell

Technická redaktorka:
Jana Slezáková




Adresa:
SOCIOweb
Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Jilská 1, 110 00 Praha 1
tel./fax: +420 210 310 581, 222 221 662
e-mail: socioweb@soc.cas.cz


ISSN 1214-1720
© Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha