Prvním tématem je problematika „sociálního kapitálu“. Arnošt Veselý se zaměřil na pojetí sociálního kapitálu z pera amerického sociologického teoretika a odborníka na vzdělanostní nerovnosti Jamese S. Colemana (1926-1995). Jiří Šafr poté navazuje svým příspěvkem věnovaným sociálnímu kapitálu z poněkud odlišného úhlu, a sice z pohledu kolektivního sociálního kapitálu.
Kateřina Vojtíšková se věnuje velmi zajímavému kontextu tzv. kvalitativního výzkumu vzdělanostních nerovností. V dalším příspěvku nazvaném „Potřebujeme více gymnazistů?“ Jana Straková popisuje jednu z prakticko-politických souvislostí zkoumání vzdělanostních nerovností, a sice diverzifikace středního vzdělávání v ČR. Josef Basl seznamuje s aktuálním britským longitudinálním panelovým výzkumem „British Household Panel Study“, se kterým začal pracovat na své stáži v ISER (Institute for Social and Economic Research) na University of Essex.
Příspěvek Petra Soukupa upozorňuje na mýtus, dle kterého výsledek statisticky významný je důležitý a stojí za povšimnutí, zatímco výsledek statisticky nevýznamný je nedůležitý a nezaslouží si pozornost ani publikování. Poslední příspěvek je věnován tématu, na kterém je založen jeden ze současných projektů oddělení s názvem „Vzdělanostní mobilita a vzdělanostní nerovnosti v České republice mezi lety 1936 až 2004“. V článku autorka čtenáře seznamuje s konceptem vzdělanostní mobility a tím, jaký význam má její zjišťování pro výzkum vzdělanostních nerovností.
