Články tohoto čísla Sociowebu se dotýkají tří oblastí problematiky péče. Nejprve se jedná o téma péče o (malé) děti. Na tomto typu péče jednoznačně závisí reprodukce společnosti a obecně pokračování lidského rodu. Příspěvek Lenky Formánkové se zabývá otázkou, jak vnímají rodiče, pracující ve větší české firmě, napětí mezi požadavky placené práce a rodinnými pečovatelskými povinnostmi. Ukazuje, že i ve firmě formálně poskytující možnost flexibilně kombinovat práci a rodinu prostřednictvím částečných úvazků či práce z domova se zejména ženy – matky potýkají s obrovským tlakem ústícím zpravidla v pocity viny z vlastní nedostatečnosti v péči o děti. Články Aleny Křížkové a Hany Maříkové se věnují institucionálním podmínkám péče o malé děti v České republice, konkrétně důsledkům změn v úpravě mateřské a rodičovské „dovolené“ pro ženy (Alena Křížková) a pro muže (Hana Maříková). Alena Křížková poukazuje na neefektivitu zvýšení limitů částek peněžité podpory v mateřství pro ženy s vyššími příjmy jako opatření pro zvýšení porodnosti a ukazuje naopak na nutnost řešit podmínky kombinace placené práce a pečovatelské práce. Hana Maříková argumentuje, proč současné nastavení nemotivuje či dokonce znevýhodňuje muže – otce v oblasti péče o děti. Článek Hany Haškové pak podrobněji analyzuje institucionální podmínky péče o malé děti v ČR, s přihlédnutím ke změnám v konstrukci rodičovského příspěvku a v dostupnosti zařízení kolektivní péče o děti.
Další oblastí, která začíná být stále více diskutovaná a o které vzhledem k fenoménu „stárnutí populace“ ještě jistě mnoho uslyšíme, je otázka péče o seniory. Této problematice se věnují dva příspěvky. Jaroslava Hasmanová Marhánková ve svém textu analyzuje genderové souvislosti péče o stárnoucí rodiče a ukazuje, že přes určité výjimky je tato péče převážně „ženskou záležitostí“. Eva Gregorová a Lucie Vidovićová na základě svého výzkumu ukazují, jak čeští senioři a seniorky vnímají špatnou či nedostatečnou péči jako diskriminující.
Závěrečné dva články se zaměřují na péči v rodinách, které neodpovídají většinově definované normě rodiny. Radka Dudová ve svém příspěvku zpochybňuje některé stereotypy a v médiích šířené mýty o rodinách osamělých matek, a Zdeněk Sloboda představuje homosexuální rodičovství jako prostor pro redefinici rodiny a rodičovství a zároveň alternativu ústavní péči o děti.
Péče – zdroj frustrace pracujících rodičů? (Lenka Formánková)
K čemu je dobrá vyšší mateřská pro ženy s vyššími příjmy a co neřeší? (Alena Křížková)
Kde jsou otcové: ve třírychlostní úpravě rodičovské „dovolené“? (Hana Maříková)
Denní péče o předškolní děti v kontextu aktuálních politických reforem (Hana Hašková)
Gender a péče o stárnoucí rodiče (Jaroslava Hasmanová Marhánková)
Diskriminace jako špatná péče. Zpráva z projektu. (Eva Gregorová, Lucie Vidovićová )
„Neúplná“ rodina, „nefunkční“ rodina? (Radka Dudová)
Homosexuální rodičovství jako prostor pro změnu (Zdeněk Sloboda)
