První část příspěvků představuje některé teorie nových sociálních hnutí a teorie mobilizace zdrojů, druhá část pak seznamuje s vybranými novými trendy ve zkoumání dnešní kolektivní akce.
Pavol Frič, který vyučuje kurz o sociálních hnutích na Fakultě sociálních věd UK, se zabývá vůdcovstvím v hnutích. Věnuje se tomu, co utváří vůdce, jak vůdci utvářejí hnutí a jak si jednotliví lídři konkurují. Přibližuje dvě typologie vůdců a shrnuje mobilizační roli vůdců, vztah k následovníkům a také ke spojencům mimo hnutí. Diskutuje mimo jiné i možnosti a efektivnost demokratického, nehierarchického vůdcovství, což jsou významné otázky pro nejnovější teorie sociálních hnutí.
Martin Kopecký z Filosofické fakulty UK řeší problém vytváření identity v sociálních hnutích. To je téma typické pro tzv. nová sociální hnutí, vyznávající politiku identity (ženské, hnutí etnických a sexuálních menšin atp.), ale autor se dotýká také otázky, co se děje s identitou v současnosti. Dnes se mluví o mnohočetnosti dočasných a proměnlivých identit.
Zdeněk Nebřenský z Fakulty humanitních studií UK a Free University Berlin se zabývá teorií nových sociálních hnutí a poukazuje na některé problematické aspekty jejich definování. Diskutuje, jak se teorie vztahuje k „dobrým“ a „špatným“ sociálním hnutím, a sleduje možnosti vyjádření, prosazování a reprezentace zájmů sociálních hnutí ve veřejném prostoru.
Marta Kolářová ze Sociologického ústavu dává do souvislosti teorie sociálních hnutí s globalizací. Představuje čtyři základní proudy současné teorie sociálních hnutí a tvrdí, že nejnosnějším se jeví propojování dosavadních teorií a využívání konceptu transnacionalizace aktivismu než globalizace, která je spíše symbolem protestů.
Viktor Piorecký z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně přináší nekonvenční pohled na sociální hnutí skrze optiku teorie komplexity. Odpor sociálních hnutí není přímočarý proti jednolité moci nahoře, ale napadá mocenské vztahy z mnoha různých, často i protikladných pozic. Tento přístup chápe protestující kolektivy jako „proroky“, kteří poukazují na budoucí problémy společnosti.
