Výzkum se soustředil na otázku podmíněnosti politických orientací a postojů jednotlivců a pokusil se odpovědět na otázku: je to postavení jednotlivce v sociální struktuře nebo to jsou teritoriálně specifické faktory, které jeho postoje ovlivňují? Metodologický cíl sledoval možnosti odhadu výsledků pro regionální soubory z výsledků šetření reprezentativního souboru republiky. V roce 2000 se uskutečnilo rozsáhlé terénní šetření (cca 5 tisíc respondentů) reprezentativního souboru respondentů ČR a čtyř regionů, vymezených územím vždy několika okresů. Technikou sběru dat byly ve všech případech formalizované standardizované rozhovory. Datové soubory byly doplněny o kontextové proměnné. Výsledky analýz potvrzují, že se regionálně liší jak stranické preference, tak i obecnější politické a morální postoje regionálních populací; je zřejmý vliv kontextových proměnných na politické orientace voličů v různých regionech. Výsledky mluví ve prospěch hypotézy o vlivu místního resp. regionálního společenství na utváření postojů individua. Testování modelu pro odhad kontingenčních tabulek z marginálních součtů ukázalo použitelnost modelu pro řešení různých úloh, např. odhadování chybějících údajů v časových řadách. Je zřejmé, že metoda je užitečná v situacích, kdy vztahy mezi proměnnými nejsou příliš ovlivněny regionálně specifickými faktory. V opačném případě se takto identifikují vztahy regionálně podmíněné. V souvislosti se zjišťováním typu politické kultury pomocí operacionalizovaného konceptu Almonda a Verby byl vytvořen model, v jehož rámci se hledala “míra ztotožnění s typem politické kultury”. Neziskový sektor byl sledován jako rys občanské společnosti v regionech. Výzkumné šetření umožnilo dokončit ověřování standardizované škály “síly osobnosti”pro měření názorového vůdcovství v českých sociologických výzkumech.
