Fyzikální ústav Akademie věd ČR

FZÚ v médiích

Český rozhlas, Mozaika, 6.10.2010.

Oba nově ocenění vědci...

Česká televize, pořad "O vědě a vědcích (4/13)", 22.9.2010.

...

Výzkumná témata oddělení 29

V oblasti matematické fyziky byly v pracech [1-4] odvozeny pro nehmotná pole rovnice invariantní vůči Galileovým transformacím kontrakcí relativistických vlnových rovnic. Získané rovnice lze použít k popisu mnoha fyzikálně konsistentních systémů, např. elektromagnetických polí v různých prostředích, nebo v rámci galileovských Chern-Simonsových modelů. V pracech byla také provedena klasifikace všech lineárních a nelineárních galileovsky invariantních rovnic pro nehmotná pole.  Celý text >>

Teorie strun je jedinou známou teorií, která konzistentně sjednocuje všechny čtyři základní interakce: elektromagnetickou, gravitační a silnou a slabou jadernou sílu. Fakt, že není ve sporu s kvantovou mechanikou, ji činí i nejúspěšnějším kandidátem na kvantovou teorii gravitace. Teorie strun musí zdolat  Celý text >>

Jedním z úkolů poruchové QCD je přesné určení hodnoty silné vazby αs z hadronových rozpadů τ. Šířku Rτ lze určit z dvoubodových korelačních funkcí Π(s), což jsou Fourierovy obrazy vakuových středních hodnot proudových součinů. Příkladem je Adlerova funkce D(s), vyjádřená pomocí 1. derivace Π(s). Tyto funkce jsou rozvíjeny do poruchových řad; je užitečné znát polohu a povahu jejich singularit.  Celý text >>

Řešen v CERN, Ženeva (v rámci mezinárodní spolupráce deseti institucí) s finanční podporou MŠMT ČR.
K difrakčnímu rozptylu protonů na protonech dochází při malých hodnotách kvadrátu přenosu hybnosti t, tj. kdy je většina částic rozptýlena pod velmi malými úhly v dopředném směru. Na rozdíl od hluboce nepružných kolizí jsou dynamické charakteristiky difrakčního rozptylu slabě závislé na celkové energii srážky. Z hlediska teoretického popisu představují difrakční procesy nejsložitější problém, protože obvyklé poruchové metody zde nelze použít.

  Celý text >>

Řešen v CERN, Ženeva s finanční podporou MŠMT ČR.
V rámci projektu se zabýváme přípravou a vývojem detektoru dopředných protonů pro experiment ATLAS. Prováděli jsme simulace průchodu dopředných protonů v magnetickém poli urychlovače LHC. Tyto simulace slouží jako podklad pro design detektoru a elektroniky triggeru. Zároveň se zabýváme návrhem fyzikálního programu pro takovýto detektor a to především myšlenkou využití LHC jako dvoufotonového urychlovače.

Významné publikace:

  Celý text >>

Řešen ve Fermilab, Batavia, Illinois, USA s finanční podporou MŠMT ČR.
Před spuštěním LHC byl TEVATRON největším urychlovačem na světě. Již více než 10 let se účastníme experimentu DZero, který analyzuje srážky protonů s antiprotony dodané urychlovačem TEVATRON. Zabýváme se především fyzikou jetů s velkou příčnou hybností. Jety jsou kolimované spršky částic  Celý text >>

Teoretické studium a experimentální výzkum vnitřní struktury nukleonů vstupuje v současnosti do nové etapy. Více než čtyřicetiletá snaha o pochopení struktury nukleonů v jazyce elementárních konstituentů (partonů, neboli kvarků a gluonů) byla úspěšná. Byly získány významné poznatky v přiblížení „jednorozměrné“ partonové struktury, která odpovídá vzájemně „kolineárnímu“ pohybu všech partonů tvořících nukleon. Veličiny, které odpovídající informaci obsahují, jsou tzv. partonové distribuční funkce (PDFs).  Celý text >>

Studium srážek těžkých iontů při extrémně vysokých energiích představuje jedno z nejaktuálnějších témat v dnešní jaderné fyzice a fyzice elementárních částic. Fundamentálním motivem dnešního zájmu o srážky těžkých iontů je prověření teoretické předpovědi kvantové chromodynamiky (QCD), že v těchto procesech při extrémně vysokých energiích, které vyvolají v jaderné hmotě extrémní vzrůst teploty, může docházet k fázovému přechodu jaderné hmoty do stavu tzv. kvark-gluonového plazmatu (QGP).

  Celý text >>

Náplní experimentu ATLAS na urychlovači LHC v CERN je testování standardního modelu elementárních částic až do těžišťové energie 14 TeV. Nejdůležitější částí tohoto programu je hledání Higgsova bosonu. Významné bude i hledání „nové fyziky“, tj. částic a jevů předpovídaných teoriemi mimo standardní model – teorie strun, supersymetrie, a exotických teorií.

  Celý text >>

V rámci této skupiny se věnujeme potenciálním aplikacím částicové fyziky v medicíně, zejména v terapii nádorových onemocnění. Hadronová radioterapie (http://www.particle.cz/medicine/), tedy léčba nádorových onemocnění pomocí ozařování svazky protonů nebo dalších iontů, je moderní léčebná metoda, která je velmi šetrná vůči zdravým tkáním v okolí nádoru i vůči celému organismu a od níž se očekává výrazné zvýšení úspěšnosti léčby nádorových onemocnění.  Celý text >>

Copyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.