Co je posláním Akademie věd?
Hlavním posláním Akademie věd ČR je pěstování kvalitního výzkumu a to jak základního, tak i aplikovaného. Mezi těmito dvěma směry výzkumu přitom není žádná ostrá hranice. Není na škodu připomenout, že způsob života dnešní společnosti a životní úroveň lidí je založena na technologiích, jež se zrodily z vědeckého bádání a jež byly následně využity pří vývoji těchto prakticky využitelných statků. Celý obrovský pokrok techniky v uplynulém století je důsledkem dvou fundamentálních objevů z počátku 20. století, jež zásadně změnily naše chápání zákonů přírody: kvantové povahy zákonů mikrosvěta a teorie relativity. Tyto objevy byly učiněny čistě z touhy Plancka, Einsteina a dalších velikánů vědy pochopit svět kolem nás a ani jejich autoři si dlouho neuvědomovali, k čemu jejich objevy povedou. Podobně průlomový byl o padesát let později objev DNA Crickem a Watsonem, jenž vyvolal revoluci v genetice, jejíž důsledky si ani dnes nedokážeme plně domyslet. Moderní společnost je bez těchto objevů nemyslitelná, stejně tak jako je ovšem nemyslitelná bez těch, kteří tyto objevy přetavili do přístrojů a technologií, jimiž jsme obklopeni. Právě rovnováha mezi těmito dvěma činnostmi je klíčová pro další pokrok obecně a pro schopnost naší společnosti k tomuto pokroku přispět.
Lze od Akademie věd očekávat ekonomický přínos?
Je přirozené, že společnost očekává od investic do vědy a výzkumu také ekonomický přínos, historie minulého století i současný příklad virologa Antonína Holého však přesvědčivě ukazují, že časový odstup od základního objevu k jeho praktickému využití trvá často desetiletí a že v okamžiku zrodu si nikdo nedokáže představit, k čemu takový objev může vést. Vynález webu před 20 lety je další přesvědčivou ilustrací tohoto základního rysu vědy a výzkumu.
Jak se změnila Akademie věd po roce 1989?
Po roce 1989 prošla ČSAV důkladnou proměnou, která zmodernizovala její strukturu a zcela odstranila důsledky někdejší sovětizace, indoktrinace a politické represe. Byl zrušen sbor akademiků, stejně jako tituly akademiků a členů-korespondentů a ČSAV se stala institucí nezávislou na politických vlivech. Jejími stěžejními úkoly se staly základní vědecký výzkum, mezinárodní vědecká spolupráce a výchova mladých badatelů. Akademie věd ČR, která zahájila svou činnost v lednu 1993, navázala na nosné tradice Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění, Československé akademie věd i dalších akademií a vědeckých společností. Působí jako moderní, dynamická a demokraticky řízená soustava vědeckých ústavů, o jaké kdysi snil Jan Evangelista Purkyně.
Jaké je postavení a role Akademie věd?
Akademie věd je v současné době špičkovou národní výzkumnou institucí neuniverzitního typu tvořenou soustavou vědeckých pracovišť oborů věd o živé a neživé přírodě a oborů humanitních a sociálních. Jejím hlavním úkolem je řešení dlouhodobých a významných výzkumných projektů z oblasti základního i aplikovaného výzkumu. Zároveň plní i související funkce týkající se vědecké výchovy, účasti na vysokoškolském vzdělávání, popularizace vědy, praktického uplatnění získaných výsledků a naplňování národních potřeb včetně uchovávání a rozvíjení národního kulturního dědictví. Akademie věd ČR a její ústavy představují neuniverzitní typ výzkumné organizace, které existují v řadě zemí s vyspělou vědou a výzkumem. Mimořádně silné a rozsáhlé jsou tyto organizace v Německu, Francii a Itálii, ale v menší míře existují i v Holandsku, Rakousku a dalších evropských zemích. Vzájemná spolupráce a synergie těchto institucí s vysokými školami je ku prospěchu obou složek a osvědčuje se i u nás.
