V současnosti stojí v areálu laboratoře kromě budovy s aerodnamickými tunely také pomocná budova obsahující dílnu, kanceláře technického personálu, zasedací síň a nádrž vodního hospodářství vývěv. Obrázek níže ukazuje pohled na laboratoř v roce 1964 vlevo a po přestavbě dokončené v roce 2005 vpravo. 

 
Pohled na laboratoř v roce 1964 (vlevo) a v roce 2005 (vpravo).

Budova s tunely je přímo spojena s čelním portálem štoly. Vlastní vakuová nádrž začíná 30m za tímto portálem, ve skalním masivu nezvětralé horniny, zhruba 65 m pod povrchem skály. S aerodynamickými tunely je propojena potrubím o průměru 900mm. Před vzduchotěsnou přepážkou je ve štole umístěna strojovna se třemi vodokružnými vývěvami SLOVPUMP 200-SZO-500, každá s příkonem 55 kW (viz. obrázek níže). Jejich sání je napojeno do uvedeného spojovacího potrubí. Vývěvy pracují s uzavřeným okruhem vodního hospodářství, které zahrnuje tři čerpadla, zásobní nádrž v pomocné budově, čistící filtry a chladící věž a lze jimi dosáhnout ve štolách podtlaku 0,1 x 10⁵ Pa.

Spojovací potrubí končí v prostoru, kde jsou umístěny rychlouzávěry. Rychlouzávěr největšího aerodynamického tunelu na lopatkové mříže je tvořen šoupátkem o světlosti 600 mm. Je ovládán pneumatickým systémem a lze jím otevřít, popř. uzavřít proudovod v čase kratším než 0,5 s. Menší aerodynamické tratě jsou ovládány rychlouzávěrem o světlosti 300 mm a jsou napojeny na spojovací potrubí o průměru 900 mm. Na totéž potrubí je připojen i stavebnicový tunel, který se uzavírá kulovým uzávěrem o světlosti 600 mm. Každý rychlouzávěr je jištěn ručně, popř. elektricky uzavíratelným šoupátkem stejné světlosti jako rychlouzávěr. Pneumatické systémy všech rychlouzávěrů jsou ovládány stlačeným vzduchem o tlaku 700 kPa. Kompresorová stanice je v tědném sousedství rychlouzávěrů.
Všechny vysokorychlostní aerodynamické tunely nasávají vzduch z atmosféry přes silikagelovou sušárnu, oblázkový a fironový filtr. Vstup do sušárny je zvenčí uzavřen čtyřmi dvoudílnými vraty (viz. obrázek níže vlevo). Celkem 5 tun silikagelu je nasypáno ve vrstvách 0,3 m v šikmo položených kazetách s porézním dnem (viz. obrázek níže vpravo). Jejich celková plocha je 25m², takže rychlost nasávaného vzduchu je i při maximálním toku hmotnosti menší než 1 m/s. To zaručuje velmi nízké tlakové ztráty. Úlet částeček ze silikagelové sušárny zachycuje oblázkový filtr (tloušťka vrstvy 100 mm, čelní plocha 24 m²) a za ním těsně zařazený fironový filtr. Rychlost nasávaného vzduchu ani zde nepřekorčí 1 m/s. Za filtry proudí vzduch do vstupní komory, do níž jsou zaústěny vstupy všech aerodynamických tunelů. Regenerace silikagelu (vysoušení) se provádí horkým vzduchem o teplotě 160 °C ohřívaným v elektrické peci pod prostorem filtrů. Při tomto procesu musí být vzduchotěsně uzavřen jak vstup do sušárny zvenčí, tak i vstupy do jednotlivých tunelů. Samotný proces regenerace silikagelu je po rekonstrukci v roce 2005 plně automatizován.