Pozvánka na výstavy o nanosvětě a laseru

Není to nedopatření, ale záměr, že se nanosvět usídlil na půdě matematicko-fyzikální instituce a laser na půdě instituce zabývající se fyzikální chemií. Výstavy jsou totiž výsledkem spolupráce mezi nimi. „Vyměňovat se dá přece cokoliv, proč ne výstavy?“ řekla k záměru pořadatelka Nanosvěta Květa Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie. „Spolupráce v popularizační oblasti mezi námi již nějakou dobu probíhá. První výměna výstav proběhla počátkem roku 2010, kdy měli návštěvníci Malé galerie na Matematicko-fyzikální fakultě možnost zhlédnout plakátovou část výstavy Příběh kapky, věnovanou 50. výročí udělení Nobelovy ceny J. Heyrovskému, a návštěvníci předsálí Brdičkovy posluchárny v Ústavu fyzikální chemie zase mohli obdivovat fotografie výstavy Labotaj, která nabízela pohled do tajů a zákoutí optické laboratoře. Spolupráce se osvědčila, a tak výměna druhá snad nebude poslední.“

Laserový portrét aneb dárek milému laseru k padesátinám

Výstava mapuje historii laseru, jednu z nejzajímavějších kapitol dějin vědy ve 20. století. První laserový paprsek člověk stvořil před padesáti lety – 16. května 1960 a od té doby se laser dostal prakticky do všech oblastí lidské činnosti. A přestože se o laseru zpočátku mluvilo jako o „řešení hledajícím svůj problém“, jeho vývoj téměř dokonale ilustruje přeměnu výsledků základního výzkumu v nečekaný aplikační nástroj. Laser se v přírodě nenachází, možnost jeho existence se vyjevila jen díky postupnému systematickému poznávání přírodních zákonů, jehož jednotlivé kroky byly často dílem neobyčejné fantazie či záblesku geniality.

Nanosvět očima mikroskopů…

Zcela jiný svět, než jak ho známe, se nám na výstavě otevírá před očima. Je to svět odkrytý pomocí techniky – pomocí různých typů elektronových mikroskopů, mikroskopie atomárních sil a tunelové mikroskopie, autoemisního iontového mikroskopu nebo Nomarského mikroskopu. Obarvené snímky krystalů a polykrystalických vrstev, černobílé snímky různých struktur pořízené v 80. letech, barevné fotografie monokrystalů, nanočástic TiO ₂, fullerénových nanokrystalů a dalších objektů nanosvěta, iontové obrazy povrchů čistých přechodových kovů nápadně připomínající okna katedrály s pronikajícími slunečními paprsky, snímky amorfního uhlíku a křemíku, to všechno zde můžeme spatřit.