Po ukončení studia odborné biologie (specializace fyziologie rostlin) nastoupil na studijní pobyt do ekologického oddělení Botanického ústavu ČSAV v Brně. Na tomto pracovišti absolvoval základní vědeckou výchovu (interní aspirantura) a po jejím ukončení tamtéž pokračoval ve vědecké práci zaměřené na fyziologickou ekologii rostlin.V průběhu svého působení v ČSAV se podílel na řešení několika komplexních ekosystémových projektů, v rámci kterých rozvíjel nový výzkumný směr - měření a modelování rychlosti produkčních procesů u porostů přirozené vegetace. Toto studium později rozšířil i o měření a modelování rychlosti dekompozičních procesů, intercepce záření v porostech, toků tepla, vodní páry a CO2 v systému půda-rostliny-atmosféra. Výsledky práce byly zveřejněny v několika desítkách publikací; některé z nich získaly veřejné ocenění: Cena kolegia biologie ČSAV (1977), dvě ceny čs. literárního fondu (1978, 1984). V letech 1978-90 byl na čtyřech delších studijních pobytech v Botanickém ústavu Kubánské akademie věd, kde přispěl k založení ekologického oddělení a podílel se na odborném vedení komplexního výzkumu savan. Na našich vysokých školách mu byla povolena pedagogická činnost až po politických změnách v r. 1989. Zpočátku přednášel jako externí učitel, od r. 1991 byl přijat na katedru fyziologie a anatomie rostlin Přírodovědecké fakulty MU v Brně. V r. 1994 byl jmenován vedoucím této katedry. Prof. Gloser se v dalších letech orientoval především na komplexní studium působení silně kyselých půd na vegetaci. Zejména se snažil přispět k objasnění fyziologické podstaty adaptací acidofilních druhů a k posouzení možné meliorační úlohy travinné vegetace v acidifikovaných oblastech. Podrobně byly zkoumány i vzájemné vztahy bylinné vegetace a semenáčků lesních dřevin. Od r. 1999 je zapojen do řešení výzkumných projektů zaměřených na studium terestrických ekosystémů v Antarktidě, kde se věnuje hlavně stresové fyziologii lišejníků a mechů. Dosud se účastnil pěti mezinárodních expedic do různých oblastí Antarktidy. Mimo zmíněných vědeckých prací je zapojen do řady dalších veřejně prospěšných aktivit. Patří k nim např. vedení oborové rady Anatomie a fyziologie rostlin doktorandského studia na Přírodovědecké fakultě MU, členství v oborových radách doktorandského studia fyziologie rostlin na Karlově univerzitě v Praze, na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a na Mendelově univerzitě v Brně. Kromě redakční rady časopisu Živa je také členem v časopisu Biologia Plantarum a v České společnosti experimentální biologie rostlin.
