We focus on study of dielectric spectra of ferroelectrics in the form of single crystals, ceramics, thin films and multilayers in a very broad spectral and temperature range (1 mHz – 150 THz, 5 – 950 K).
Head | |
Stanislav Kamba | |
Staff | |
Viktor Bovtun | microwave and broad-band dielectric spectroscopy |
Elena Buixaderas | Raman and infrared spectroscopy |
Ivan Gregora | Raman spectroscopy, PFM microscopy connected with Raman spectroscopy |
Martin Kempa | microwave and broad-band dielectric spectroscopy |
Dmitry Nuzhnyy | infrared and terahertz spectroscopy |
Tetyana Ostapchuk | infrared spectroscopy |
Jan Petzelt | infrared and broad-band dielectric spectroscopy, structural phase transitions |
Jan Pokorný | Raman spectroscopy |
Maxim Savinov | low-frequency dielectric spectroscopy |
Vladimír Vorlíček | Raman spectroscopy |
PhD. students | |
Fedir Borodavka | Raman spectroscopy |
Veronica Goian | infrared spectroscopy of multiferroics |
Elizabeth J. Vakkechalil | infrared and Raman spectroscopy |
Our phonon studies are frequently supplemented by inelastic neutron scattering studies in Institute of Laue-Langevin and inelastic X-ray scattering in ESRF (both in Grenoble, France).
Infrared spectroscopy with external magnetic fields we conduct in GHMFL (Grenoble, France). Magnetic and magnetocapacitive experiments are performed in the Departement of magnetic and low-temperature physics in our Institute (equipped with PPMS14 and SQUID Magnetometer Quantum Design).
Navrhli jsme jak využít klasických experimentálních metod fyziky pevných látek k potvrzení teorií o narušení CP (charge and parity) symetrie částic ve vesmíru. Z těcto teorií, vysvětlujících např. proč je více hmoty než antihmoty, vyplývá, že by částice jako elektron, neutron atd měly mít stálý elektrický dipólový moment. Tento dipólový moment by měl být podle standartního modelu velmi malý (~10-40 e.cm u elektronu), jiné teorie (např. supersymetrický model) však předpovídají tento moment mnohem větší (~10-28 e.cm). I tato hodnota je však zatím pod hranicí dnešních experimentálních metod, proto dipólový moment částic zatím nebyl nikdy pozorován. Orientaci dipólmomentu elektronu by mělo být možné ovlivňovat vnějším elektrickým polem a protože dipólový moment by měl být svázaný se spinem elektronu, měla by se pozorovat změna magnetizace se změnou vnějšího elektrického pole. Dosavadní hledání dipólového momentu elektronu nebyla nikdy uspěšná, protože bylo obtížné aplikovat dostatečně silné elektrické pole. Vzorky musely být elektricky nevodivé, ale přesto v nich docházelo k elektrickému průrazu ve vysokých elektrických polích. Tým z FZU (společně se spolupracovníky z Výzkumného centra v Julichu, z Kalifornské, Yale a Karlovy univerzity jakož i z České geologické služby) navrhl použít k hledání elektrického dipólového momentu elektronu nevodivý magnetický materiál Eu0.5Ba0.5TiO3, který je navíc feroelektrický, tj. vykazuje elektrickou polarizaci, která se dá relativně jednoduše ovlivňovat a dokonce přepínat vnějším elektrickým polem. Vlivem feroelektrické polarizace Eu0.5Ba0.5TiO3 působí na sedm nespárovaných spinů v každém magnetickém Eu iontu obrovské vnitřní elektrické pole, které je o tři řády vyšší než obvyklé vnější aplikovatelné elektrické pole. Směr tohoto pole se dá přepínat a tudíž by v tomto materiálu mělo docházet i k přetáčení elektrického a magnetického momentu elektronů. V důsledku toho by mělo být možné pozorovat lineární změnu magnetizace vzorku s vnějším elektrickým polem. Pro dosažení optimální citlivosti (~10-28 e.cm), která by měla být minimálně o jeden řád lepší než dosud používané metody, je nutné provádět tato měření při teplotě kapalného hélia (4.2 K). Pražská skupina z Fyzikálního ústavu připravila keramický Eu0.5Ba0.5TiO3. Zjistila, že je feroelektrický a antiferomagnetický, určila i jeho krystalovou strukturu v paraelektrické i feroelektrické fázi. Demonstrovala, že je možné v tomto vzorku měnit směr elektrické polarizace nejen při vysokých, ale i při nízkých teplotách blízko 4 K, a proto je tento materiál vhodný pro hledání stálého elektrického dipólového momentu elektronu. Pro jeho potvrzení je ještě třeba nalézt lineární změnu magnetizace s elektrickým polem. Tato magnetoelektrická měření probíhají nyní na univerzite v Yale (USA). Využívá se k nim vysoce citlivý supravodivý kvantový interferometer (anglicky SQUID). Předběžné výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature Materials, preprint je možné nalézt na cond-mat serveru http://xxx.lanl.gov/ pod adresou arXiv:1002.0376v2. (webová adresa http://xxx.lanl.gov/PS_cache/arxiv/pdf/1002/1002.0376v2.pdf). Náš tým nedávno publikoval společně s řadou amerických spolupracovníků ještě jiný článek v časopisu Nature. Teoreticky je v něm navrženo a také experimentálně potvrzeno, jak uměle vytvořit z antiferomagnetického a neferoelektrického EuTiO3 silný feromagnet a feroelektrikum. Využívá se k tomu mechanické napětí v ultratenkých vrstvách, které vzniká od podložek, na kterých jsou vrstvy narostlé. Takovéto multiferoické nanovrstvy by měly vykazovat obrovskou vazbu mezi magnetizací a elektrickou polarizací, díky čemuž by mělo jít přemagnetovávat daný vzorek pomocí elektrického pole. Tento jev by se dal využít v budoucích stálých elektronických pamětech, kde by docházelo k magnetickému zápisu pomocí elektrického pole. Takového paměti by měly mimo jiné nahradit stávající flash paměti, které všichni známe z fotoaparátů, kamer atd. Multiferoických materiálů, tj. materiálů které jsou zároveň magnetické i feroelektrické a které vykazují silmou magnetoelektrickou vazbu, je v přírodě velmi málo a fungují prakticky jen při nízkých teplotách. Tento článek z časopisu Nature ukazuje nové možnosti jak připravovat uměle nová multiferoika, které v přírodě v objemové formě neexistují. Pomocí mechanického napětí indukovaného podložkou je tak možné získat multiferoika, které by měly fungovat nad pokojovou teplotou.
Relaxační feroelektrika vykazují široké dielektrické relaxace, pro jejichž studium využíváme širokopásmovou spektroskopii (100 Hz - 100 THz). Nedávno jsme studovali keramický PbMg1/3Nb2/3O3-35%PbTiO3 [V. Bovtun a kol., Phys. Rev. B 79, 104111 (2009)] s makro (4 µm) a nanozrny (150 nm). Pozorovali jsme, že teplotní a frekvenční závislost permitivity v makrozrnné keramice vykazuje relaxační chování při vysokých teplotách a ostrý feroelektrický přechod u 450 K. Nanozrnná keramika vykazuje pouze relaxorové chování a menší permitivitu. Rozdílné chování je vysvětleno různou dynamikou polárních nanoklastrů. Ty jsou více stabilizované při vysokých teplotách v jemnozrnné keramice díky upnutí na hranicích zrn. Pod TC je růst feroelektrických domén v jemnozrnných keramikách potlačen, což podporuje i naše pozorování jevu generace druhé harmonické, a proto nedochází k makroskopickému feroelektrickému přechodu.
Podrobné teplotní závislosti feroelektrickách měkkých módů a kritických dielektrických relaxací byly studovány nejen v olovnatých piezoelektrikách [např. PLZT - viz E. Buixaderas a kol., Appl. Phys. Lett. 94, 052903 (2009)], ale hlavně v bezolovnatých piezoelektrikách jako KNN [viz E. Buixaderas a kol., IEEE Transactions on Ultrasonics, Ferroelectrics, and Frequency Control, 56, 1843 (2009)] nebo NBT-BT [Hlinka et al., odesláno do Ferroelectrics].
Teplotní závislost permitivity v Sr9-xPbxCe2Ti12O36 (x=0-9). Teploty maxim odpovídají teplotám feroelektrického fázového přechodu.
Copyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.