Článek pojednává o tom, že HDP, jako ukazatel reálného růstu, ztrácí na svém ekonomickém významu nejen tím, jak se výroba stále více přesouvá do virtuálních sfér služeb, ale také v závislosti na intenzitě transformace původně vysoce neefektivních výrob. Například výsledkem metodologických potíží s převodem rostoucí kvality výrobků, měnící se struktury vývozů a zlepšujících se směnných relací do deflátorů je tendence k podhodnocování tempa růstu produkční výkonnosti ekonomiky. Česká ekonomika vykazuje dlouhodobě náchylnost k takovému podhodnocení.