Článek v jednoduchosti představuje empirický model sociální důvěry a její prameny v české společnosti (výzkum Aktér a rizika 2005). Sociální důvěra je v české společnosti ovlivněna dvěma hlavními okruhy vlivů: a) osobnost jedince – psychologické rysy a hodnotové orientace (vzrůstá s flexibilitou v práci i životě, schopností přizpůsobit se ostatním a preferencí demokratické výchovy dětí; naopak klesá, když se jedinec cítí sociálně izolovaný, tj. osamělost, nezačlenění do rodiny a komunity); b) kladné hodnocení politického systému a jeho výkonnost (důvěra ve státní instituce a optimismus při hodnocení budoucího vývoje ekonomiky); důvěru naopak oslabuje deziluze z vývoje po roce 1989 a negativní hodnocení současné situace ve společnosti (nepříznivé srovnání situace v porovnání s vyspělými zeměmi v oblastech rovnosti před zákonem, rozdílů mezi bohatými a chudými a míry korupce a úplatků).