Dnešní datum:
11. 12. 2010

Kniha The Power of Looks navazuje na tradici studií inspirovaných především prací Naomi Wolf. Bonnie Berry v ní vyjadřuje svůj pokračující zájem o fyzický vzhled analyzovaný optikou sociálních nerovností. Představuje tak dimenzi stratifikace, které se v oblasti výzkumu i teoretického uvažování zatím nedostalo vážnější pozornosti. Jak sama autorka uvádí, problematičnost empirického měření nerovností spojených s fyzickým vzhledem a zároveň implicitní předpoklad těchto nerovností jako čehosi neměnného a „přirozeně“ vyplývajícího z různých lidských dispozic ztěžuje nejen zapojení této dimenze do stratifikačních teorií, ale i samotnou praxi odstraňování těchto nerovností, které se autorka v knize na několika místech dotýká. B. Berry přitom upozorňuje, že v současné společnosti, kde se tělo stále silněji dostává do středu pozornosti, se vzhled stává důležitou součástí identity i sociálního postavení jedince. Hovoří v této souvislosti o „lookismu“ jako o nové formě sociální stratifikace, kterou přirovnává k fungování sexismu či rasismu. Jasně přitom ukazuje, že tyto různé dimenze nerovností se vzájemně propojují, posilují, a vedou tak nejen k posilování nerovností, ale rovněž ke vzniku nových hierarchií uvnitř jednotlivých zdánlivě homogenně z(ne)výhodněných skupin.
Autorka ve své analýze vychází především ze sociálněkonstruktivistických přístupů. Přesto v samostatné kapitole nabízí přehled dalších možných teoretických rámců pro uchopování sociální dimenze vzhledu, jako je funkcionalismus, teorie sociální směny či kritická teorie. V prvních kapitolách se B. Berry zaměřuje především na estetická měřítka vztahující se k fyzickému vzhledu, která analyzuje jako sociálně sdílená a proměnlivá. Odkazuje na historickou i kulturní variabilitu norem krásy. Zdůrazňuje přitom jistou nadřazenost sociálních tlaků a měřítek vůči individuálnímu prožívání. Estetické preference vnímá především jako produkt sociálně sdílených norem, stejně tak jako individuální sebehodnocení dává do přímé souvislosti s hodnocením ostatních. Mezi osobním a sociálním přitom často klade jasné hranice. Píše například o tom, že „reakce na náš vzhled okolím má větší váhu než naše individuální vnímání“ (s. 120). Je přitom diskutabilní, do jaké míry lze tyto dimenze vůbec oddělit. Představa čirého individuálního pocitu, který by stál mimo sociální kontext, je spíše chimérou.
Samostatná kapitola je věnovaná otázce vztahu mezi globalizačními procesy a ustavováním norem krásy. B. Berry v ní vyzdvihuje existenci globálního průmyslu krásy, který profituje z posilování hierarchií na základě vzezření. Poukazuje přitom na to, že idealizované reprezentace norem krásy se stále dramatičtěji vzdalují od reálného vzhledu „průměrných“ jednotlivců. V této souvislosti například cituje práce, které uvádějí, že zatímco v 90. letech typická modelka vážila o 8 % méně než průměrná americká žena, dnes se toto číslo pohybuje okolo 23 % (s. 6). B. Berry tuto situaci přirovnává ke stavu anomie způsobenou nesplnitelnými očekáváními, která se na nás v souvislosti s naším vzhledem kladou. Kromě generování ekonomického profitu z globálního průmyslu krásy globalizační procesy přispívají také k homogenizaci norem vzhledu. Globalizace podle autorky přispívá k hegemonii „západního“ ideálu krásy, z něhož je většina současného globálního světa a priori vyloučena.
Zásadním tématem knihy Power of looks je vztah mezi fyzickým vzhledem, mocí, privilegii a nerovnostmi. Otázka norem krásy je pro autorku především otázkou vztahující se k sociální stratifikaci. Fyzický vzhled je navázán na další sociální zdroje. Ty Berry rozděluje především na ekonomické a sociální. Atraktivita se stává důležitým kapitálem na trhu práce. Autorka v knize poukazuje na roli, jakou vzhled sehrává při získávání pracovní pozice. Stává se jistou formou moci odkazující například na schopnost snadněji přesvědčit o svých kvalitách v prostředí, kde jsou jisté fyzické atributy asociovány i s charakterovými vlastnostmi. Kromě ekonomických zdrojů je podle B. Berry vzhled navázán i na zdroje sociální. Jak dokumentuje i prostřednictvím konkrétních empirických dat, atraktivnější lidé mají širší sociální sítě i lepší postavení na sňatkovém trhu. Přínosem knihy je přitom jasné propojování těchto forem nerovností s dalšími kategoriemi, jako je gender, věk či etnicita. Analýzou jejich vzájemného vztahu tak poskytuje mnohem komplexnější pohled na utváření společenských hierarchií a zároveň problematizuje představu homogenních skupin, jejichž společenské postavení by bylo možné vymezit pouze na základě jedné kategorie. Vyzdvihuje například existenci „colorismu“ jako mechanismu sociální stratifikace na základě barvy kůže, který neutváří hierarchie pouze mezi jednolitými „rasami“, ale i odstíny pleti uvnitř jednotlivých „ras“. Kniha tak poukazuje na komplexitu stratifikačních mechanismů, kde se sociální pozice jednotlivce odvíjí od vzájemné interakce jednotlivých forem nerovností a zvýhodnění.
Závěrečné tři kapitoly jsou pravděpodobně čtenářsky nejzajímavější. Oproti předešlým kapitolám v nich autorka více zapojuje vlastní interpretace a dotýká se témat, která nejsou ve srovnání s těmi předešlými tolik rozpracována. Poukazuje mimo jiné na současnou úlohu zvířat jako „konzumních produktů zvyšujících status jednotlivce“ (s. 100). Z perspektivy sociálního interakcionismu nahlíží na zvířata jako na sociální symboly, jejichž prostřednictvím se snažíme komunikovat a upevňovat své postavení.  Na konkrétních příkladech ukazuje, že i zvířata jsou ve stále větší míře zapojována do globálního průmyslu krásy a jejich těla jsou modifikována v souladu se sociálními představami o „vhodném“ vzhledu, jež jsou často odrazem norem vztahovaným k jejich majitelům.
Následující dvě kapitoly se věnují různým formám reakcí na existenci stratifikace na základě vzhledu. Poukazuje na to, že důvodem přizpůsobování se normám žádoucího vzhledu (a tedy i participace na globálním průmyslu krásy) je v podstatě snaha o získávání ekonomických a sociálních výhod (s. 110). B. Berry bohužel ve své knize představu dichotomie přizpůsobení a rebelie nijak neproblematizuje. Tyto dvě strategie pro ni tvoří oddělené póly. Ve své analýze se přitom zaměřuje především na rebelii a zvláště na její kolektivní formu. V této části nabízí například zajímavý pohled na hnutí usilující o jasnou redefinici dominantních norem krásy, jako bylo například hnutí „Black is beautiful“ nebo hnutí „Fat is beautiful“. Tato hnutí usilují na jednu stranu o nabourání a akceptaci alternativních reprezentací atraktivity, zároveň ale podle B. Berry často ustavují nové hierarchie. Tato snaha se tak podle autorky může zvrhnout v ustanovování nových měřítek správného vzhledu, která budou stejně exkluzivní a normativní jako ta předchozí. Sama autorka přitom nabízí vlastní vizi budoucího směrování stratifikace na základě vzhledu. Mluví v této souvislosti o neorganizovaných změnách, které již ve společnosti probíhají. Tyto změny souvisejí s homogenizací našeho vzhledu, kterou autorka dává do možné souvislosti s jeho normalizací. Poukazuje například na to, že nadváha se v americké společnosti stává sociálně akceptovanější spolu s rostoucím počtem Američanů/ek s nadváhou (s. 114). Sociální tlak, který B. Berry v celé práci neustále vyzdvihuje, se tak snižuje. Je ovšem otázkou, do jaké míry lze tyto procesy interpretovat skutečně jako podvracení hierarchií vzhledu a do jaké míry jen přispívají k upevnění exkluzivity určitých forem „fyzického kapitálu“, který zůstává žádoucím a zároveň nedostatkovým „zbožím“. V závěru se autorka zamýšlí nad budoucností kolektivní akce směřující k odstranění nebo alespoň nabourání této formy stratifikace. Přirovnává takto zaměřená hnutí k hnutím za občanská práva, přičemž se domnívá, že existence a působení takového hnutí bude následovat stejnou trajektorii (s. 125).
Kniha Power of look je především pokusem o přehled jednotlivých omezení a privilegií, která jsou spojena s fyzickou (ne)atraktivitou. Kniha si neklade ambice nabídnout jednotný teoretický rámec pro uchopování těchto nerovností, ani nehledá příčiny jejich vzniku. Jednotlivé argumenty a konkrétní příklady vycházejí především z děl jiných autorů a autorek, na které B. Berry navazuje a jejichž myšlenky dále rozvíjí. Kniha se opírá například o statistiky poukazující na vztah mezi počtem přátel a tělesnou hmotností, stejně tak jako o etnografickou studii žen, které prodělaly plastickou operaci. Díky tomu kniha nabízí ucelený pohled na způsoby, jak promýšlet a studovat postavení fyzického vzhledu ve společnosti. Její síla tkví v jasném a srozumitelném nastínění různých rovin, kde fyzický vzhled zásadně ovlivňuje naši společenskou pozici. Zároveň je svou strukturou, jazykem a názorností otevřena širokému spektru potenciálních čtenářů/ek.