Letošní rok, je rokem důležitých výročí v moderní historii České republiky. V srpnu jsme oslavili 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, v září uplynulo 70. let od uzavření Mnichovské dohody, a v říjnu oslavíme 90. let založení Československa. Všechna tato jubilea jsou úzce spojena s politikou. Té se věnuje také říjnové číslo Sociowebu, v němž se členové a členky oddělení Sociologie politiky zaměří na zhodnocení a analýzu parlamentních elit a zastupitelské demokracie u nás.
Příspěvky v tomto čísle spojuje vedle tématického zaměření na vývoj parlamentu v České republice také zdroj dat. Všechny příspěvky analyzují vybraná data longitudinálního výzkumu Parlamentu České republiky. Tento výzkum je od roku 1993 realizován oddělením Sociologie politiky (dříve Změna politického systému), a je důležitým zdrojem informací o procesech uvnitř Poslanecké sněmovny a Senátu, vztazích obou komor parlamentu k ostatním mocenským složkám, vlivech působících na zastupitele, jejich práci poslanců a postojích k různým společenským otázkám.
V prvním příspěvku proto Tomáš Lacina představí výzkum longitudinálního šetření členů Parlamentu ČR z pohledu témat a proměnných, které výzkumný tým sleduje. V letech 1993-2007 bylo dosud zrealizováno šest dotazníkových šetření mezi poslanci Poslanecké sněmovny PČR (v letech 1996, 1998, 2000, 2003 a 2007) a jeden výzkum senátorů Senátu PČR (2000). Jednotlivé výzkumy jsou koncipovány tak, aby vedle dlouhodobých trendů zachytily také aktuální problematiku. K dlouhodobým tématickým skupinám patří otázky: (1.) demografické a politické identifikátory poslanců; (2.) vztah k médiím; (3.) úlohy a práce poslance a funkce parlamentu; (4.) vztah poslance k poslaneckému klubu; (5.) názorová uskupení uvnitř politických stran; (6.) kontakty s institucemi, zájmovými skupinami a konzultanty; (7.) ovlivňování vlády a interpelace; (8.) vztah poslance k volebnímu obvodu; (9.) volby; (10.) postoje ke škále společenských a politických otázek; a (11.) postoje k Senátu, k jeho pravomocem a úkolům, které byly začleněny do dotazníku v roce 2000. Tyto otázky byly v jednotlivých letech dále doplněny převážně postojovými otázkami týkajícími se aktuálních politických témat, konkrétně vstupu České republiky do Evropské unie, existence a pravomocí Senátu PČR, stejně jako pravomocí jednotlivých institucí v politickém systému ČR.
Komparativní pohled na názory a postoje poslanců Parlamentu České republiky nabízí příspěvek Petry Rakušanové a Zdenky Mansfeldové, které na základě dat longitudinálního šetření PS PČR zkoumají profesionalizaci parlamentních elit a její vliv na proměnu chápání poslaneckého mandátu. Příspěvek ukazuje, že v České republice dochází k profesionalizaci parlamentní elity – mezi lety 1990 a 2006 došlo k téměř padesáti procentnímu nárůstu počtu zastupitelů, kteří mají zkušenost s předchozím působením v parlamentu. Jako hlavní faktory ovlivňující chápání poslaneckého mandátu identifikuje příspěvek institucionální uspořádání (externí faktory) a vnímání akceptace rozhodnutí strany/poslaneckého klubu jako strategie znovuzvolení (interní faktory). Příspěvek poukazuje na fakt, že v České republice vedle profesionalizace dochází rovněž k ideologické homogenizaci poslaneckých klubů. Tím se částečně potvrzuje hypotéza autorek, že narůstající profesionalizace vede k užší vazbě poslanců na politickou stranu.
Barbora Stašková a Pat Lyons ve svých příspěvcích využívají data aktuálního šetření poslanců Parlamentu ČR. Pat Lyons zhodnocuje na základě klasifikace založené na podobenství o ježkovi a lišce způsoby rozhodování českých poslanců. Kategorie lišky a ježka definuje příspěvek následujícím způsobem: lišky rády uplatňují znalost oboru a nejistota či mnohoznačnost jim nečiní žádné potíže. Naopak ježkům vyhovují sebevědomější názory na svět a dlouhodobá stanoviska. Jsou tedy čeští poslanci lišky nebo ježci? Příspěvek nachází mezi poslanci obě kategorie, a na základě komplexní analýzy dat představuje tři základní typy kognitivního stylu uvažování a rozhodování: (1) ježek-liška, (2) otevřenost-uzavřenost vůči novým myšlenkám a (3) pragmatičnost-dogmatičnost.
Barbora Stašková se ve svém příspěvku posouvá od lišky a ježka k medvědovi – tedy spíše k jeho porcování (porcování medvěda je parlamentní výraz pro proces schvalování státního rozpočtu, v němž se jednotliví poslanci snaží získat prostředky pro své volební obvody). Příspěvek zjišťuje, že získávání prostředků pro vlastní volební obvod v tomto procesu je velmi citlivým tématem, které většina zastupitelů vnímá jako důležité, avšak většina má problém otevřeně se přihlásit k účasti na „porcování“.
Alžběta Bernardyová doplňuje příspěvky věnované postojům a názorům samotných poslanců pohledem z druhé strany, a to na mínění české veřejnosti o Parlamentu České republiky. Ve svém příspěvku se věnuje otázce důvěry občanů v Parlament ČR mezi lety 1996 až 2006. Dochází zde k názoru, že ačkoli je důvěra veřejnosti v Parlament dlouhodobě velmi nízká, je na druhé straně poměrně velmi stabilní.
V posledních příspěvcích srovnává Lukáš Linek hodnotové postoje politických elit a veřejnosti. Ve svém příspěvku vychází ze studie Philipa Converse, která poukazuje na fakt, že hodnotové postoje elit a veřejnosti jsou strukturovány odlišným způsobem, což může výrazně ohrozit efektivitu politické reprezentace. Příspěvek zjišťuje, že v České republice hodnotové systémy elit a veřejnosti ne zcela korespondují - liší se především struktura postojových dimenzí poslanců a veřejnosti, a také vazby mezi postoji – ty jsou u poslanců mnohem silnější. Hodnotové systémy politických elit přesněji odrážejí politické ideologie, s nimiž politické strany vstupují do politické soutěže a jež nabízejí veřejnosti. Naopak na straně veřejnosti nachází autor určitou nekoherenci ve vztahu k těmto ideologiím. To vede k faktu, že volba určité politické strany neznamená stoprocentní podporu jejího programu.
Autoři a autorky tohoto čísla Sociowebu doufají, že se jim podaří čtivou a zajímavou formou přiblížit čtenářům problematiku politických elit a vybraných aspektů fungování politiky v České republice.
Téma příštího čísla, připravovaného oddělením Gender a sociologie, zní: Právo pečovat a právo na péči - kdo, kdy a za jakých podmínek? Číslo bude zaměřeno na problematiku péče z široké perspektivy: péče o malé děti a péče o seniory, péče formální a neformální, institucionální podmínky péče a kombinování placené práce a péče.
Tematický vývoj proměnných v dotazníkovém šetření členů Poslanecké sněmovny PČR (Tomáš Lacina)
Pohled parlamentních elit na demokracii a povahu zastupitelské demokracie v České republice: Vývoj prvních patnácti let ( Petra Rakušanová a Zdenka Mansfeldová )
Jak se v politice rozhoduje? (Pat Lyons)
Jsou čeští poslanci ježci nebo lišky? (Pat Lyons)
Porcování medvěda očima poslanců (Barbora Špicarová-Stašková)
Důvěra občanů v Parlament České republiky (Alžběta Bernardyová)
Hodnotové systémy politických elit a veřejnosti (Lukáš Linek)
Struktura hodnotových systémů české veřejnosti a politických elit (Lukáš Linek)
