Česká badatelka slaví mimořádný úspěch

„Je to skutečně mimořádný úspěch nejen pro kolegyni Rychterovou, ale také uznání vysoké kvality českých medievistických studií (poz. studií o středověku) pěstovaných také ve Filosofickém ústavu,“ zhodnotil situaci Baran. Granty Evropské výzkumné rady jsou totiž vnímány jako vysoce prestižní ocenění jak úspěšných žadatelů, tak i institucí, které jim poskytují zázemí. Vysoká prestiž je dána maximální mírou transparentnosti soutěže na jedné straně a výší poskytovaných financí na straně druhé – startovací grant může představovat až dva miliony eur pro období 5 let.

Projekty z oblasti společenských věd bývají ovšem dotovány nižšími částkami, na celkovém budgetu ERC se podílejí jen asi 14 procenty. V roce 2009 bylo celkově podáno 2 873 žádostí o startovací granty, z toho v oblasti sociálních a humanitních věd 639 žádostí. Přijato bylo celkem 427 žádostí, ale v rámci sociálních a humanitních věd jen 79 žádostí, tzn. jejich úspěšnost byla pouhých 18 procent. Nejvyšší počet přijatých žádostí celkem pochází z Velké Británie (79), Česká republika se 3 úspěšnými žádostmi se nachází na stejné úrovni jako Řecko, Norsko a Polsko.

Rychterová a její tým budou srovnávat národní literatury pozdního středověku

Na projektu Pavlíny Rychterové nazvaném „Origins of the Vernacular Mode“ (akronym: OVERMODE) se budou podílet dvě partnerské instituce – Filosofický ústav Akademie věd ČR v Praze a Institut pro středověká bádání Rakouské akademie věd (Institut für Mittelalterforschung, Österreichisce Akademie der Wissenschaften). Cílem je posílit do budoucna spolupráci obou institucí na výzkumu společného kulturního dědictví rakouských a českých zemí.

Výzkumný tým budou tvořit mladí vědci z oborů historie, latinské filologie, bohemistiky a germanistiky. V centru jejich pozornosti budou texty vzniklé v českých zemích ve druhé polovině 14. a v první polovině 15. století. „Hlavním těžištěm projektu bude komparace jednotlivých textů v jejich odlišných jazykových verzích, nejprve latinských českých a německých. Širší evropské srovnání, především zahrnutí vybraných textů z jazykových oblastí francouzských, anglických a italských, bude časem také součástí výzkumu. Očekávaným přínosem projektu má být rozmnožení poznatků o vzniku a formování národnějazykových kulturních identit ve střední Evropě,“ řekla k záměru výzkumu Rychterová.

Dr. Pavlína Rychterová (*1970) vystudovala obory historie a český jazyk a literatura na Karlově univerzitě v Praze. Poté pracovala v Historickém ústavu a v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR a také jako poradkyně předsedy Parlamentu České republiky. V letech 1997–2008 působila na Univerzitě v Kostnici, kde získala doktorát z historie a slavistiky a kde v letech 2003–2009 vedla společný vědecký projekt univerzity a Centra medievistických studií Filosofického ústavu Akademie věd ČR. V současné době působí na univerzitě ve Vídni, je členkou Mladé kurie Rakouské akademie věd, Collegia Budapest, Kolegia Centra medievistických studií v Praze a Kolegia mladých vědců Heidelberské akademie věd. Za svou vědeckou práci získala v roce 2004 Prémii Otto Wichterleho Akademie věd ČR a Heinz Meier-Leibniz-Preis Německé vědecké společnosti. Je autorkou dvou monografií o díle svaté Brigity Švédské (1303–1373).