Tři z Medailí Josefa Hlávky byly uděleny na návrh Akademie věd

Laudatio neboli oslavnou řeč na uvedené vědce přednesli: na Milana Sobotku Jan Kuneš z Filosofického ústavu, na Cyrila Höschla Zbyněk Jaňour, ředitel Ústavu termomechaniky, a na manžele Třískovy Radan Huth, ředitel Ústavu fyziky atmosféry.

„Profesor Sobotka disponoval vzděláním, a to tím klasickým vzděláním, bez něhož by Evropa nebyla Evropou, možná dokonce svět světem. Dokázal ho navzdory nevstřícnosti časů vůči zakotvení v klasické evropské vzdělanosti rozvinout a pronést těžkou dobou. Vychoval k němu mnoho studentů,“ řekl Jan Kuneš na počest svého bývalého učitele, třiaosmdesátiletého emeritního profesora Filozofické fakulty Karlovy univerzity. Podle Kuneše je Sobotka považován za nestora naší filozofie a jednoho z mála tzv. klasických vzdělanců. Jan Patočka, jak zmínil Kuneš, o něm již v šedesátých letech psal jako o jednom z výrazných současných autorů české filozofie, který se chopil „centrálního úkolu osvojování tradice“. Jako univerzitní učitel působí Sobotka již šedesát let a i v době, kdy byla filozofie u nás totalitou ruinována, se mu podařilo udržet vysokou úroveň vzdělanosti v oboru, který rozvíjel. Během svého působení na Filozofické fakultě UK se v době totalitní represe stýkal s disentem a pomáhal mu. V roce 2004 byl prezidentem České republiky vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně.

„Chtěl bych tímto vyjádřit obdiv nad jeho životními postoji, nad schopností vystihnout podstatu problému a problém exaktně popsat. Jen málo pedagogům byl dopřán potlesk studentů na konci přednášky. Je mi vždy opravdu ctí a požitkem diskutovat s takovou osobností,“ řekl Zbyněk Jaňour o Cyrilu Höschlovi, významném vědeckém pracovníkovi v oboru pevnosti a pružnosti a uznávaném odborníkovi na vyšetřování příčin poruch strojů a jejich odstraňování. Höschl měl po celý život pozitivní vztah k pedagogické práci a zaslouženě získal pověst nejlepšího, nejoblíbenějšího a paradoxně také nejpřísnějšího učitele. Pro svou zásadovost musel po roce 1968 školství opustit. Působil v Ústavu termomechaniky ČSAV a úspěšnou organizací odborných celostátních seminářů v oboru stavba strojů v pražském Domě techniky ČVTS obcházel zákaz pedagogického působení. Jeho publikační činnost je úctyhodná, stejně jako činnost organizační.

Udělení medaile Ludmile a Pavlu Třískovým je oceněním jejich celoživotní práce pro rozvoj vědy v oblasti kosmické fyziky, kterou společně vykonali nejdříve v Geofyzikálním ústavu a po organizační změně v roce 1993 v Ústavu fyziky atmosféry. „Manželé Třískovi působí v Akademii věd od konce padesátých let a již více než padesát let pracují ve výzkumu ionosféry a magnetosféry Země založeném na datech přístrojů umístěných na umělých družicích Země. Oba stáli při zrodu této vědecké disciplíny u nás a zasloužili se o její rozmach a světovou úroveň,“ zhodnotil vědecký přínos manželského páru v oslavné řeči Radan Huth. Ludmila Třísková patří k celosvětově uznávaným odborníkům v oblasti výzkumu horní atmosféry, Pavel Tříska je nestorem československých a českých družicových projektů, za něž byl v roce 1999 Akademií věd vyznamenán.

Medaile Josefa Hlávky je udělována zakladatelským a dalším významným osobnostem české vědy a umění za celoživotní práci správní radou Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, a to každoročně zpravidla bezprostředně před státním svátkem 17. listopadu na zámku Josefa Hlávky v Lužanech u Přeštic. Návrhy na ocenění, jež je spojeno s nadačním příspěvkem ve výši 50 tisíc korun, může správní radě Nadání podat předseda Akademie věd České republiky, rektoři pražských vysokých škol a ředitel IKEM Praha. Kromě vědců navržených Jiřím Drahošem letos medaile získali také: přední český bohemista a mezinárodně uznávaný odborník na veřejnou komunikaci, dějiny a teorii rétoriky Jiří Kraus, jeden z nejvýznamnějších současných českých historiků Josef Petráň a uznávaná biochemička a pedagožka Blanka Králová.