CERGE-EI, společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, slavilo úspěchy při udílení cen České společnosti ekonomické. Vítězem letošního ročníku soutěže Mladý ekonom se stal Filip Matějka, který na CERGE-EI působí jako postdoktorand. Čestné uznání prezidenta České společnosti ekonomické za vynikající práci autorovi do 25 let navíc získal student CERGE-EI Ján Palguta.
Filip Matějka, který absolvoval nejprve Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze
a poté Princetonskou univerzitu, kde v roce 2010 obhájil doktorskou práci
z ekonomie, byl oceněn za práci, v níž se zabývá otázkou, jaké mají naše omezené
schopnosti zpracovávat informace dopady na fungování moderních společností. Rozvíjí v ní
teorii „racionální nepozornosti“ amerického ekonoma Christophera Simse, díky níž se ekonomické
teorii podařilo překonat některé ze základních, avšak nerealistických předpokladů, které jsou brány
v potaz v ekonomických modelech.
„Jedním z výchozích bodů mého výzkumu je jednoduchá otázka, jež vychází z rozporu mezi
teoretickými předpoklady ekonomie jako vědy a praxí: Proč se lidé nerozhodují správně?
[
...] Problém je totiž v tom, že na jednu stranu platí, že kdo má přesnější informace, má
větší šanci udělat správné rozhodnutí. Na druhou stranu se ale informací na světě vyskytuje tolik,
že je často máme problém zpracovat,“ vysvětlil svůj přístup Matějka. Podle Matějky shánět
a zpracovávat informace je příliš náročné, a tak lidé méně důležité informace raději
ignorují neboli jsou „racionálně nepozorní“. Racionálně proto, že jsou si vědomi malé
pravděpodobnosti využití přesnějších informací.
Ačkoli je Matějkova práce primárně teoretická, jeho závěry otevírají cestu k mnoha
aplikacím. Vytvořil v ní například modely, které vysvětlují rigiditu cen pomocí obtíží se
zpracováváním informací, a tím také popisují efekty politik centrálních bank. Jedním
z nejzajímavějších praktických výstupů jeho práce je objasnění, proč komplikované daňové
systémy vedou k prohloubení nerovností mezi občany – totiž že právě ti lidé, pro které je
finančně neúnosné najmout si daňové poradce, zaplatí větší než pro ně optimální množství
daní.
V nejbližší budoucnosti se Filip Matějka chce na CERGE-EI věnovat dalším aplikacím této
teorie, například jak by mělo vypadat optimální hledání vhodných zaměstnanců nebo jak by se měli
chovat prodejci, kteří vědí, že jim jejich klienti nevěnují všechnu pozornost, nebo také proč
diktátor, ani pokud má nejlepší úmysly, nejspíše nemůže ekonomiku země řídit tak efektivně jako
tržní systém (což už předpovídal Friedrich Hayek). To vše by mohlo napovědět, jak optimálně řídit
velké obchodní společnosti.
22 Dec 2010