Reakce na článek Historik o hrozbě islamizace

Jako Váš pravidelný čtenář bych chtěl stručně reagovat na článek Historik o hrozbě islamizace (viz AB2010/10), v němž dr. Zdeněk Müller navazuje na stať prof. Jaroslava Pánka, věnovanou výzvám a hrozbám, kterým Evropa čelí.

Nechci na tomto místě s dr. Müllerem polemizovat o islámu a jeho roli ve vyhlídkách o budoucnosti Evropy; na to máme ostatně každý jiný pohled. Jeho názory, byť s nimi často nesouhlasím (zejména při četbě příspěvků na www.eurabia.cz ), však respektuji a domnívám se, že je zcela legitimní a správné, aby zazněly a aby se o nich diskutovalo. I proto jsem před časem přijal nabídku nakladatelství Academia na odbornou redakci rukopisu jeho knihy „Islám a islamismus. Dilema náboženství a politiky“, který vyšla v edici „Novověk“, zaštítěné panem prof. Pánkem. Tuto práci jsem přijal přesto, že mnohé názory autora knihy nesdílím, avšak na druhé straně se domnívám, že mají-li některé kritické názory vůči islámu a muslimům zaznít, nechť tam učiní někdo kompetentní (!), čili nejlépe arabista a islamolog. Souhlasím s Dr. Müllerem, že o islámu a Evropě je třeba hovořit, neboť jsem přesvědčen, že jakékoliv tabuizování této problematiky nebo „kádrování“ těch, kdo se k ní má vyjadřovat a kdo nikoliv, je kontraproduktivní, eticky neúnosné a společensky nebezpečné.

V čem však s Dr. Müllerem nemůžu souhlasit, a proto Vám píšu, je role vědců v debatách o islámu. Ti jsou autorem v článku opakovaně nařčeni, že neplní své společenské poslání a staví se zády ke své vědecké odpovědnosti… atd. atd. Zde však třeba podotknout, že plnit ono poslání („praktické užití vědy pro vzdělávání a orientaci veřejnosti“, jak píše Dr. Müller na str. 28), se v jeho pojetí rovná „demaskování islámu a muslimů“, čili stanoviskům notně kritickým. Nemyslím si, že skutečnost je tak černobílá a domnívám se, že islamolog může být „angažovaný“, aniž by byl „islamoskeptický“, mám-li zde použít politicky korektního novotvaru. Nemohu hovořit za kolegy, takže mám-li být osobní, já sám, přestože se zaměřuji na středověk (zejména súfismus, islámskou mystiku), považuji za potřebné se vyjadřovat i ke zcela současným a „praktickým“ otázkám, byť bych se mohl velmi snadno díky své specializaci chovat, jak to slovy Karla Čapka vyjádřil autor článku, tj. jako „přednáškový živnostník“, který „hnidopiši na slovíčkářství a titěrných větičkách“ (na str. 28). Médiím se nevyhýbám, před ožehavými otázkami necouvám a diskusí na politicky velmi citlivá témata se nebráním. Takže sami nejspíš pochopíte, že z četby dotyčného článku nejsem ani tak naštvaný, jako spíše smutný.

 
BRONISLAV OSTŘANSKÝ,
Orientální ústav AV ČR

3.11.2010

OHLASY

O islamizaci „nehodné“ pozornosti vědce aneb na co myslím, když se hovoří o islámu
Dr. Zdeněk Müller,
filozof, historik a arabista

Neexistující al-Andalus aneb Jak (ne)hovořit o islámu – zamyšlení se nad vnímáním islámu a polemikami o něm
Dr. Bronislav Ostřanský,
Orientální ústav AV ČR, v. v. i.

Islám – reálná hrozba nebo jen "papírový tygr"?
Dr. Václav Hořejší,
Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i.


Reakce na článek Historik o hrozbě islamizace
Dr. Bronislav Ostřanský,
Orientální ústav AV ČR, v. v. i.

Reakce na článek V medicíně a inženýrství to musí fungovat
Dr. Karel Janák,
Norwegian Institute of Public Health

Jak hodnotí vědci diskuzi Věda – Politika – Věřejnost
Prof. Rudolf Zahradník, prof. Jana Musilová, prof. Milena Bartlová, prof. Stanislav Štech

Archiv ohlasů