Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu
Hlavní stránka » Projekty » Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu »
Projekt vychází z vládního usnesení č. 1081 ze dne 24. srpna 2005 a veřejné soutěže vyhlášené dne 2. února 2006. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR se po splnění podmínek výběrového řízení stal k 1. červenci 2006 hlavním nositelem a realizátorem uvedeného projektu, který má být ukončen k 30. září 2008.
Projekt se v první řadě obrací na pamětníky, odpůrce nacismu z řad někdejších občanů Československé republiky německé národnosti. Jeho úkolem je podchytit a shromáždit svědectví o životě těchto antifašistů, zmapovat dané téma po odborné stránce a zároveň seznámit s jejich osudy nejširší veřejnost. Po ukončení projektu bude toto téma i nadále připomínat stálá muzejní expozice v Ústí nad Labem, veřejně přístupná databáze, doplňující školní projekt a řada dalších výsledků doprovodného programu.
Spoluřešitelé projektu
Oficiální stránky projektu
Dozorčí komise
Dozorčí komise určená k řešení projektu MZV ČR
Z osudů jednotlivců
Jedním z těch, kdo v rámci projektu poskytl rozhovor, je například Josef Jaroš (nar. 1927). Jeho otec Josef Fischer – německý komunista, který po Mnichovu utekl s rodinou do vnitrozemí – se ihned po obsazení Čech zapojil do ilegální činnosti. S vyřizováním vzkazů vypomáhal i jeho tehdy ještě dospívající syn. Jeho otec, Josef Fischer se mj. zúčastňoval převodu německých antifašistů za hranice a v Plzni organizoval setkání členů strany v konspiračním bytě. Několikrát byl zatčen, odsouzen a zemřel na sklonku války v koncentračním táboře v Dachau. Tragický byl také osud Viluše Prokše (Wilfrieda Proksche, 1924-1945). Na začátku války ho jeho děda jako zákonný poručník přihlásil k německé národnosti. Bez ohledu na vlastní přesvědčení musel Viluš Prokš nastoupit do německé armády a jako nespolehlivý byl zařazen ke službě v trestném oddílu a zabit na ústupu na jaře 1945.
Na území dnešní České republiky žilo také množství německy mluvících Židů a členů smíšených rodin, kteří mezi prvními pocítili nebezpečí nacistické diktatury v sousedním Německu. Některým se podařilo před válkou a pronásledováním uprchnout do emigrace. Tak se zachránil například otec Jiřího Kosty (nar.1921), dnes ekonoma žijícího od roku 1968 v Německu. Již od třicátých let pomáhala jejich rodina německých uprchlíkům utíkajícím do Prahy před Hitlerem. Se zbraní v ruce se za obnovu demokratického Československa postavil Herbert Löwit (roč. 1923) jako člen československé armády v Anglii a Francii. Celá rodina Löwitů, původně z Liberce, odešla v průběhu roku 1938 postupně do Anglie. Syn dokončil školu a bojoval v armádě, dcera pracovala jako dobrovolnice. Do Čech se Herbert Löwit vrátil s armádou v květnu 1945, krátce zde učil angličtinu, než definitivně Československo opustil roku 1947 a vrátil se zpět do Anglie.
V případě námětu na rozhovor s pamětníky nás kontaktujte na uvedené e-mailové adrese. Děkujeme.
Kontakt
antifa@usd.cas.cz
Realizované akce
- Konference …i oni byli proti (13.11.-15.11.2006)
- Informační výstava o projektu (podzim 2006/jaro 2007)
- Přednáškový cyklus pro učitele na PdF UK v Praze
- Studentská soutěž EUSTORY
- Tematické číslo časopisu Dějiny a současnost
- Sborník ke konferenci …i oni byli proti (obr 1, obr 2, obr 3, obr 4)
- Putovní výstava
- Sborník In memoriam J. W. Brügel (obr 1, obr 2, obr 3, obr 4)
Připravujeme
- Mezinárodní konference v Ústí nad Labem ve dnech 11.–12. září 2008
- Stálá expozice o německých antifašistech v Ústí nad Labem
- Dokumentární film sestavený z nahrávek s pamětníky
- Doprovodné filmy (výroba Studio pět a Blanka Závitkovská)
- Sborník odborných studií k tématu (připravují pracovníci Oddělení pro dějiny druhé světové války)
- Kniha rozhovorů s pamětníky
Informace o projektu
- Usnesení vlády č. 1081 z 24. 8. 2005
- Zásady uskutečňování projektu
- Zpráva o projektu pro období od 1.1.2007–30.6.2007
- Zpráva o projektu pro období od 1.7.2007–31.12.2007
- Zpráva o projektu pro období 1.1.2008–30.6.2008
Veškerá dokumentace týkající se realizace projektu „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“ je k nahlédnutí v ÚSD AV ČR, místnost č. 33.