veřejné neuniverzitní výzkumné instituce, kterou tvoří soustava vědeckých pracovišť. Svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky (AV ČR) a dalšími právními předpisy. Výzkum prováděný AV ČR usiluje o rozvoj poznání na mezinárodní úrovni, respektuje však přitom aktuální potřeby české společnosti. Nejvyšším samosprávným orgánem AV ČR je Akademický sněm. Výkonným orgánem AV ČR je Akademická rada v čele s předsedou AV ČR. Jejím stálým poradním orgánem je Vědecká rada, která se zabývá vědní politikou AV ČR. Tyto celoakademické orgány jsou voleny vždy na čtyřleté období.
Akademie věd ČR udělila ocenění za popularizaci vědy
20.1.2011
Český badatel oceněn nejprestižnějším evropským grantem
27.1.2011
Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR získal prestižní Grant pro pokročilé vědecké pracovníky od Evropské výzkumné rady (ERC), jež podporuje významné vědce a jejich projekty v oblasti hraničního výzkumu. Jde o první tzv. „Advanced“ grant, který byl udělen českému žadateli na projekt z oblasti věd o neživé přírodě. Pětiletý grant je spojen s částkou
2,5 milionu eur. Tomáš Jungwirth jej získal na vědecký program studia spintronických součástek.
Rok chemie 2011 - Snídaně vědkyň
12.1.2011
Mezinárodní rok chemie 2011, který UNESCO společně s Mezinárodní unií čisté a aplikované chemie IUPAC vyhlásily i s odkazem na sté výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Marii Curie v roce 1911, nemohl začít příhodněji, totiž Snídaní vědkyň. Pět významných chemiček – prof. Jitka Ulrichová z Univerzity Palackého v Olomouci, prof. Jitka Moravcová z VŠCHT Praha, prof. Gabriela Basařová z VŠCHT Praha, dr. Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty UK Praha a dr. Dana Nachtigallová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR – během přátelského posezení pohovořilo, co je k chemii přivedlo, proč je láká právě práce v chemických oborech nebo čím je pro ně osobně věda přitažlivá.
Objev ve výzkumu spinových tranzistorů
7.1.2011
Mezinárodní tým vědců, který tvoří fyzici z Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, Hitachi Cambridge Laboratory a University of Cambridge a University of Nottingham ve Velké Británii, a Texas A&M University ve Spojených státech, představil experimentální realizaci tranzistoru, jehož funkce je založena na spinu elektronu. Práce byla publikována 24. prosince 2010 v časopise Science.
Mezinárodní rok chemie 2011
7.1.2011
Rok 2011 je mezinárodní organizací UNESCO a Mezinárodní unií čisté a aplikované chemie IUPAC vyhlášen Mezinárodním rokem chemie. Česká společnost chemická ve spolupráci s výzkumnými a vzdělávacími institucemi s chemickým zaměřením a se zástupci chemického průmyslu chystá pro tento rok akce pro všechny, kteří chtějí o chemii vědět víc než jen to, že se občas stane tématem katastrofických zpráv. Průběžné informace o akcích, které se v souvislosti s Mezinárodním rokem chemie uskuteční u nás i v zahraničí, najdete na webové adrese www.rokchemie.cz/rok-chemie-2011.
Dnešní globalizace zatěžuje budoucí generace důsledky biologických invazí
28.12.2010
Globalizace obchodu spolu s dalšími ekonomickými aktivitami způsobuje zavlékání invazních rostlinných a živočišných druhů člověkem do oblastí, ve kterých se přirozeně nevyskytují. Důsledky se však plně projeví až v budoucnosti. Ukazuje to nová studie mezinárodního týmu 16 vědců, na které se podíleli i Petr Pyšek a Vojtěch Jarošík z Botanického ústavu Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Mladí ekonomové Národohospodářského ústavu byli vyznamenáni
22.12.2010
CERGE-EI, společné pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy v Praze a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, slavilo úspěchy při udílení cen České společnosti ekonomické. Vítězem letošního ročníku soutěže Mladý ekonom se stal Filip Matějka, který na CERGE-EI působí jako postdoktorand. Čestné uznání prezidenta České společnosti ekonomické za vynikající práci autorovi do 25 let navíc získal student CERGE-EI Ján Palguta.
Betlémská hvězda
22.12.2010
Betlémská hvězda je pojem, který každý zná. Jsme zvyklí na kometu nad jesličkami. Byla to opravdu kometa? V době kolem počátku našeho letopočtu byla astronomie na Dálném východě značně vyspělá a již tehdy přinášela záznamy o pozorování, takže lze vyloučit nejen kometu, ale i novu nebo supernovu. Kometa se nad jesličky dostala až zásluhou italského malíře Giotto di Bondone, který se při kresbě fresky pro padovskou kapli nechal inspirovat kometou. Tudy cesta k vysvětlení tedy nevede. Kde dál hledat pojem "hvězda"? Na to patrně přišel Johannes Kepler v počátku 17. století v Praze. Podívejte se na mystérium Betlémské hvězdy v našem vánočním příspěvku.
Jiří Drahoš: Potřebujeme spravedlivější hodnocení vědy a výzkumu
16.12.2010
Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš se ve svém projevu na XXXVII. zasedání Akademického sněmu AV ČR mimo jiné vyslovil pro zavedení nového hodnoticího systému vědy a výzkumu. Nová metodika by podle něho měla být kombinací kvantitativního a kvalitativního hodnocení s výrazným zapojením zahraničních expertů. Zároveň by měla víc odrážet přínos vědy pro společnost. Následující řádky jsou zápisem první části jeho projevu:
Premiér Nečas: Zpochybňování základního výzkumu by bylo „kulturní barbarství nejvyšší úrovně“
15.12.2010
Na XXXVII. zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR vystoupil předseda vlády ČR Petr Nečas. Současnou metodiku hodnocení výsledků výzkumu a vývoje označil za chybnou s tím, že je potřeba vypracovat novou. Úkolem pro nejbližší dobu je nalezení nového, průhledného systému financování vědy, který by byl kontrolovatelný a nezpochybnitelný. „Jakákoliv cesta zpochybňování základního výzkumu by byla kulturním barbarstvím nejvyšší úrovně,“ uvedl Nečas s tím, že v organizaci vědy nelze zabíhat do extrému.
