Vědci jsou připraveni pomáhat proti povodním, říká předseda Akademie Jiří Drahoš

Nabídl jste odbornou pomoc Akademie věd přímo premiérovi?

Ano. Měli jsme s panem premiérem nějaké schůzky, které se týkaly jiných věcí, a na jedné pan premiér vyslovil myšlenku vytvoření expertního týmu, kterému se pak začalo říkat protipovodňový NERV. Samozřejmě jsem hned uvedl, že Akademie věd a určitě i vysoké školy jsou připraveny nabídnout do takového týmu odborníky.

Znamená to, že se vláda obává dalších povodní?

Pan premiér řekl, že ať chceme, nebo nechceme, mohou nás takové anomální události, jako jsou povodně, čekat i v příštích letech. Proto by bylo dobré, abychom se snažili být na ně připraveni.

Co může Akademie věd poskytnout?

Spousta ústavů se zabývá výzkumem, který se dá v souvislosti s povodněmi bezprostředně využít. Nejblíže je zřejmě Ústav systémové biologie a ekologie. Ten koordinuje výzkumný projekt nazvaný CzechGlobe, který studuje dopady globální změny klimatu na Českou republiku. Výzkum je financován ze strukturálních fondů Evropské unie a je to skutečně významný projekt s rozpočtem asi tři čtvrtě miliardy korun. Cílem je poznat vliv globální změny klimatu na lidi, krajinu, zemědělství a samozřejmě i na povodně. Abychom se na ně mohli včas připravovat.

To je ovšem velmi široké zaměření.

Jistěže. Když máte komplexní problém, musíte k němu také komplexně přistupovat. A to včetně vyhodnocování sociálních, ekonomických, ale i psychologických důsledků ničivých záplav. Při tom mohou pomoci také další vědečtí pracovníci, například z CERGE, což je společné ekonomické výzkumné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy, dále vědci ze Sociologického ústavu, Psychologického ústavu a dalších. Ostatně Psychologický ústav Akademie věd vydal před časem publikaci Psychologie katastrofické události, která shrnuje poznatky o tom, jak mají humanitární pracovníci pomáhat lidem, kteří právě prožívají mimořádnou zátěž po traumatizující události, jako je třeba povodeň. Tuto knížku jsem panu premiérovi poslal jako důkaz, že Akademie věd má mnohostrannou kapacitu, jak při povodních pomoci.

Jak drahý by asi nový výzkum mohl být?

Vůbec si nemyslím, že by do něj měl stát investovat velké peníze. Řadu výzkumů už naše ústavy stejně dělají nebo dělaly, finance by mohly jít z účelově vypsaného programu, případně z evropských fondů. Spíše jde o to, aby se existující znalosti lépe propojily při navržení racionálních řešení.

K tomu by poradní „protipovodňový NERV" byl velmi vhodný. Otázkou třeba je, jak v konkrétních místech propojovat technická opatření, jako je stavba přehrad a hrází, s ekologickými opatřeními v krajině, jako je třeba zvyšování její přirozené schopnosti zadržovat vodu, aby nezpůsobila povodeň. Velkým problémem je určitě i občanská výstavba v záplavových oblastech. To všechno jsou složité otázky a odpovědi na ně musí společně hledat vědci různých oborů.