B�n� lasery, jejich� p��kladem m��e b�t t�eba laserov� ukazov�tko, vykazuj� krom� �irok� �k�ly vlnov�ch d�lek i r�zn� stupn� zes�len�, ale skoro v�echny vy�aduj� velice dlouhou dr�hu zesilovan�ho svazku v optick�m prost�ed�, co� se dociluje mnohon�sobn�m odrazem mezi zrcadly na jeho konc�ch. V�stupn� zrcadlo m� velice malou propustnost, co� si vynucuje nejen mnohon�sobn� pr�chod svazku aktivn�m prost�ed�m, ale tak� jeho v�raznou �zkost. To, co je b�n�mu u�ivateli zn�mo jako laser, je tedy jen jedin� prvek, kter� se skl�d� z laserov�ho prost�ed� (plyn v trubici nebo kousek polovodi�e) omezen�ho na kraj�ch dvojic� zrcadel, p�i�em� z jednoho z nich vych�z� laserov� paprsek. P�esto existuje n�kolik m�lo laserov�ch prost�ed�, kter� vykazuj� tak velik� zes�len�, �e jim k podstatn�mu zv��en� intenzity sta�� jeden �i n�kolik m�lo pr�chod� aktivn�m prost�ed�m. Takov� v�konov� laser se pak b�n� p�edstav� vymyk�. P��kladem je j�dov� laser, kter� je vid�t ve virtu�ln� prohl�dce. Neprodukuje spojit� svazek sv�tla, ale kratink� impuls neviditeln�ho infra�erven�ho sv�tla, do kter�ho je ale soust�ed�na mohutn� energie. Proto�e k podstatn�mu zes�len� sta�� jedin� pr�chod, sta�� aby se na po��tku vyrobil slabounk� po��te�n� sv�teln� impuls (to se d�je na oscil�torov�m stole viditeln�m na po��tku laserov�ho syst�mu), kter� pak postupn� proch�z� �et�zcem zesilova��, aby nab�ral energii. Ve virtu�ln� prohl�dce jsou zesilova�e vid�t jako oran�ov� roury o postupn� rostouc�m pr�m�ru. Laserov� zesilova�e jsou odd�leny �ed�mi rourami, co� jsou optick� za��zen� zvan� prostorov� filtry, kter� u jednopr�chodov�ch laser� (kter�mi zesilova�e vlastn� jsou) zaji��uj� rovnob�nost sv�teln�ch paprsk� v zesilovan�m sv�teln�m impulsu a z�rove� zv�t�uj� jeho pr�m�r. Takov� impuls lze pak �o�kou soust�edit do nepatrn� ohniskov� skvrnky na ter��ku v interak�n� komo�e, kter� je vid�t v n�sleduj�c� virtu�ln� prohl�dce. V�konov� j�dov� laser tedy p�sob� jako velice ��inn� koncentr�tor energie v prostoru i �ase. Ve�ker� energie nashrom�d�n� v zesilova��ch se soust�ed� do sv�teln�ho disku, jeho� d�lka obn�� asi 15 cm a kone�n� pr�m�r asi 30 cm, kter� se n�sledn� se soust�ed� �o�kou do ohniskov� skvrnky o velikosti as desetiny milimetru. V t�to ohniskov� skvrnce je pak intenzita osv�tlen� tak velik�, �e j� ��dn� materi�l neodol�, okam�it� se vypa�� a zm�n� se v elektricky nabit� plyn � laserov� plazma.