Přednášky pro střední školy
Přednášky pro střední školy
Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. nabízí speciální přednášky pro studenty středních škol.
Umění středověku
Jak zacházet se středověkem
Klára Benešovská
kontakt: benesovska@udu.cas.cz
Na třech známých dílech z českého středověkého umění (románský portál kostel sv. Prokopa v Záboří nad Labem, raně gotický tympanon s Korunováním P. Marie z baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, pozdněgotická klenba Vladislavského sálu na Pražském hradě) bude ukázáno na různé způsoby přístupu k uměleckému dílu středověku a jeho vypovídacích schopnostech pro nás v dnešním světě.
Středověká písařská dílna – předchůdce moderních vydavatelství
Lenka Panušková
kontakt: panuskova@udu.cas.cz
Příspěvek je zaměřen na způsob vytváření a dalšího šíření knih ve středověku. Cílem je představit studentům proces, jakým vznikal rukopis, a to od základního opracování pergamenu až po vyhotovení iluminací a konečné svázaní složek. Studenti tak budou mít možnost nahlédnout do „zákulisí“ písemné a současně i výtvarné kultury středověku. V případě zájmu je možné domluvit návštěvu některé z rukopisných sbírek v Praze (oddělení rukopisů Národní knihovny ČR).
Umění renesance a baroka
Čtenáři obrazů: Malířská tvorba Karla Škréty očima soudobých diváků a umělecké teorie
Štěpán Vácha
kontakt: vacha@udu.cas.cz
Při prohlížení obrazů starých mistrů se návštěvníci galerií potýkají s řadou nesnází. Nehledě na temnosvitné pojednání malby, které činí výjevy na první pohled obtížně čitelnými, je pro laika obtížné se zorientovat v znázorněném prostředí a jednání postav. Tento problém je zvlášť patrný v případě obrazů s náboženskou tematikou, které dnešní divák, odcizený duševnímu a duchovnímu světu barokního člověka s jeho vizualitou a estetickým cítěním, buď přijímá s rozpaky nebo přímo odmítá jako citově přepjaté a ve způsobu ztvárnění děje nepřirozené. Cílem přednášky je na vybraných příkladech z tvorby předního českého barokního malíře Karla Škréty (1610–1674) osvětlit koncept barokního obrazu, který předpokládal soustředěné a dlouhé pozorování a zapojení představivosti, v neposlední řadě usiloval o zapůsobení na divákovy emoce s cílem probudit v něm náležitý mravní postoj.
Barokní nástěnné malby: Vzletné invence, nebo promyšlená projekce?
Martin Mádl
kontakt: madl@udu.cas.cz
V českých zemích se dochovalo velké množství nástěnných a nástropních maleb ze 17. a 18. století. Mnohé z nich strhujícím, až závratným způsobem překonávají hranice reálného architektonického prostoru a uchvacují naše smysly. Obratné malířské zvládnutí rozměrných ploch je přitom náročným technickým úkolem. To, co na první pohled může působit výhradně jako vzletná invence nadaných umělců, je do jisté míry výsledkem dlouhého vývoje v pojetí obrazu a jeho perspektivní projekce, která souvisí s poznatky z oblasti optiky a opírá se o základy euklidovské geometrie. Při své práci pak barokní malíři používali promyšlené postupy i různé technické pomůcky, pomocí kterých dokázali uvést své invence v praktickou realizaci. Cílem přednášky je seznámit posluchače se základy umělecké perspektivy a s tím, jak se perspektiva uplatňovala při tvorbě monumentálních nástěnných maleb.
Baroko nejen pro oko: Umění v kulturně-společenském kontextu
Martin Krummholz
kontakt: krummholz@udu.cas.cz
V raném novověku se vyšší sociální vrstvy reprezentovaly prostřednictvím umění. V rámci tehdejší přísně hierarchizované společnosti byla adekvátní míra okázalosti nepsanou povinností. Barokní slavnost skýtala mnohem intenzivnější zážitek, než si dnes dokážeme představit. Nebyla pouze krásná na pohled, nýbrž působila doslova na všechny smysly. Důležitou roli v ní hrály hudba, tanec, hostiny, efemérní architektura, ohňostroje, barokní kočáry ...
Mluvící svědkové historie aneb epigrafika „snadno a rychle“
Jiří Roháček
kontakt: rohacek@udu.cas.cz
Památky hmotné kultury i umělecká díla se často nazývají mlčícími svědky historie. Mnoho těchto památek k nám ovšem promlouvá přímo svými nápisy, které představují zvláštní skupinu písemných pramenů. Nejenže nesou verbální sdělení, ale zároveň tvoří nedílnou formální součást díla. Přednáška chce být klíčem k pochopení hodnoty historických epigrafických památek. Může být doplněna exkurzí, např. do lapidária Národního muzea v Praze.
Umění 19. a 20. století
Malířství raného 19. století v Čechách
Pavla Machalíková
kontakt: machalikova@udu.cas.cz
Přednáška koncipovaná jako úvod do problematiky. Seznamuje se základními problémy vývoje malířství kolem a po roce 1800 a s hlavními tendencemi a osobnostmi české malby dané doby. Okruhy témat: sakrální a profánní obraz kolem roku 1800 – pražská Akademie a rozvoj uměleckého školení – grafika jako nové umělecké médium i prostředek hromadného reprodukování – rozvoj dějin umění a inspirace středověkým uměním – obraz krajiny – nové náboženské umění.
Pražské „české“ pomníky: Umělecké dílo v kulturně-společenském kontextu
Martin Krummholz
kontakt: krummholz@udu.cas.cz
Nejvýznamnější monumentální pomníky vybudované v Praze na počátku 20. století byly ve své době mnohem více než „jen“ uměleckými díly. Představovaly důležité symboly národní emancipace. Složité debaty o jejich vzniku a výsledné podobě souvisely jak s tehdejším pojímáním národních mýtů, tak s nelehkou politickou situací. Několik aspektů vzniku „národního monumentu“ bude ilustrováno na příkladech pomníku Františka Palackého, Jana Husa a bělohorské mohyly.
Umění a revoluce: Proměny české karikatury první poloviny 20. století
Tomáš Winter
kontakt: winter@udu.cas.cz
Přednáška mapuje proměnu české karikatury v letech 1900–1950. Důraz klade na interpretaci ideologického a revolučního potenciálu karikatury, který v ní byl od samého počátku obsažen, a na vztahy tohoto média k modernímu umění a avantgardě. V dobovém politickém a společenském kontextu představuje nejdůležitější tvůrce karikatur: Františka Kupku, Františka Gellnera, Josefa Ladu, Zdeňka Kratochvíla, Františka Bidla, Adolfa Hoffmeistera, Antonína Pelce aj.
Československá krematoria: Architektura a ideologie
Vendula Hnídková
kontakt: hnidkova@udu.cas.cz
Přednáška si klade za cíl poukázat na roli architektury v politických proměnách 20. století. Na pozadí vzniku a vývoje specifického stavebního typu, jakým krematoria bezpochyby jsou, se pokouší přiblížit kulturní orientaci Československa v období první republiky. V souvislosti s tímto kulturním fenoménem jsou představeni hlavní autoři těchto staveb, kteří se zároveň řadí mezi přední české architekty první poloviny 20. století: Vlastislav Hofman, Pavel Janák, Ernst Wiesner a další.
Bílá kostka, nebo koldům?
Vendula Hnídková
kontakt: hnidkova@udu.cas.cz
Téma přednášky vymezuje problematiku meziválečného bydlení v Československu. Oba krajní póly, tedy bílá funkcionalistická vila a kolektivní dům, reprezentují dva zcela odlišné přístupy k řešení bydlení. V dané volbě se ovšem odráží důležité společenské, politické i kulturní fenomény období první republiky. Na několika základních příkladech je nastíněn nejen vývoj architektury a jejích tvůrců, ale také nálady ve společnosti, které měly mít zásadní dopad na poválečnou tvář našich měst.